Jana Havligerová: Státní rozpočet v letech hojnosti

Andrej Babiš

Andrej Babiš Zdroj: ctk

Ekonomická teorie praví, že v dobrých časech by vlády měly ve státních financích vytvářet přebytky, aby pak pokles hospodářského cyklu byl méně bolestný. Ale to je opravdu teorie, kterou se politici řídí zřídkakdy. Zvlášť to platí v době předvolební. Takže heslo nynější doby v současném Česku zní: Když roste ekonomika, musí se to projevit i v životní úrovni lidí a kvalitě veřejných služeb.

Ještě stručněji a jasněji řečeno, když roste ekonomika, musejí růst i platy, mzdy a důchody. To je princip, kterým se Sobotkův kabinet řídil při sestavování plánu státních financí na příští rok, a přesně tak vypadá návrh státního rozpočtu, který včera vláda schválila. Předloha, která teď poputuje do Poslanecké sněmovny, má dvě hlavní charakteristiky. Vyšší mzdy pro zvyšující se počet zaměstnanců státu a měkké peníze firmám na úkor investic. Ty mají být napřes-rok zhruba o čtyřiadvacet miliard korun vyšší než letos, neinvestiční státní podpora firmám by se měla meziročně zvýšit asi o padesát miliard.

Přečtěte si:

Důchody stoupnou o 308 korun, průměr dosáhne téměř 12 tisíc

Příští rok bude schodek 60 miliard. Analytici: Deficit nemá opodstatnění

Ne všechno, co v rozpočtovém plánu kritizuje pravicová opozice, je tedy možné přičíst na vrub toho, že vláda se před krajskými volbami snažila vyhovět všem zájmovým skupinám. To je jenom část pravdy a fakt, který je varující spíše pro budoucnost. Série voleb krajskými a senátními teprve začíná, příští rok, kdy budou volby sněmovní a prezidentské, bude ještě rizikovější. A rozpočet na rok 2018 bude ještě jednou připravovat nynější vláda.

Ostatně to je nejspíš i důvod, proč si kabinet už nechal sněmovnou schválit zvýšení objemu peněz, které může stát v příštích dvou letech utratit. Takzvané výdajové rámce by se měly napřesrok zvýšit o 31,2 miliardy korun a v roce 2018 o 32,5 miliardy korun. Toho vláda může, anebo nemusí využít.

Lví podíl na definitivní podobě rozpočtového návrhu mají odboráři. Jejich tlak na růst mezd byl bezprecedentní a úspěšný.

Návrh státního rozpočtu teď poputuje k poslancům, ti se jím začnou zabývat v říjnu, finále bude jako obvykle v prosinci. Tentokrát ovšem bude mít daleko předvídatelnější průběh než kdykoli v letech předcházejících.

Pravicová opozice už dala na vědomí, co si o plánu státních financí myslí a svoje mínění docela jistě znovu s gustem zopakuje. Vzhledem k rozložení politických sil v parlamentu je to také v podstatě jediné, co může a musí udělat. Dopředu daný je i postoj poslanců vládní koalice. Jistě nepřehlédli vzácné souznění premiéra a ministra financí, šéfů dvou dominantních vládních stran, kteří si přejí, aby tento kabinet dotáhl mandát do řádných sněmovních voleb.