Aktuálně máme nejnižší míru nezaměstnanosti (4,1 procenta) z celé EU, která je navíc již významně pod svou přirozenou mírou (NAIRU). To by mělo tlačit na cenový růst, jemuž ale brání nízká inflace v EMU, kterou si dovážíme.
Silná vyjednávací pozice zaměstnanců a nízká inflace tak stojí za silným růstem reálných mezd (v prvním čtvrtletí roku 2016 o 3,9 procenta), který je také nad svou dlouhodobou úrovní. Trh práce je u nás silně ovlivněn zahraniční poptávkou, jež se na něj se zpožděním přenáší.
Z hlediska míry nezaměstnanosti může kvůli brexitu dojít k jejímu růstu, který ale nebude příliš výrazný. I v případě složitých jednání mezi Británií a EU by mělo jít jen o několik desetin procentního bodu, což by posunulo míru nezaměstnanosti zpět k NAIRU (přibližně pět procent). U mzdového vývoje bude pravděpodobně vliv vyšší.
Dá se očekávat, že firmy situace „využijí“ během vyjednávání a nabídnou zaměstnancům nižší růst nominálních mezd. To ale bude kompenzováno nižším růstem cen v EMU (a tím i u nás), protože firmy v období vyšší nejistoty nemohou tolik zvyšovat ceny.
V reálném vyjádření proto bude mzdový růst nižší (o asi 0,4 procentního bodu), ale opět nepůjde o natolik výrazné zhoršení, aby to zásadněji ovlivnilo domácí poptávku v ČR.
Autor je analytikem v České spořitelně
