Analýza uvádí, že někteří kandidáti, kteří jsou v socioekonomických otázkách řazeni spíše na pravici, jako například Jan Fischer či Zuzana Roithová (ale třeba také Karel Schwarzenberg), se v některých svých názorech, třeba na úlohu prezidenta, postoj k menšinám a migrantům a také na korupci a klientelismus, mnohem více než Zeman blíží postojům kulturní levice.
CESTA do své analýzy zařadila sedm z devíti prezidentských kandidátů, které posuzovala v šesti oblastech: role hlavy státu, zahraniční politika, vztah k Evropské unii, postoj vůči národnímu státu, migraci, menšinám a církvím, socioekonomické otázky a vztah ke korupci a klientelismu.
Přemysla Sobotku (ODS) a Karla Schwarzenberga (TOP 09) nevzala studie v potaz, protože jejím autorům „prvotní intuice napovídala, že neoslovují voliče levice anebo je oslovují jen v minimální míře“. Zpětně považuje předseda think tanku blízkého ČSSD Vít Klepárník jejich vyřazení za chybu.
Kdo je vám z prezidentských kandidátů názorově nejblíž se snaží mapovat také třeba portál KohoVolit.eu.
CESTA: Zeman levicovost v některých směrech nenaplňuje
Levicovou politiku by podle analýzy nejlépe naplňovaly Dienstbier a Fischerová. Pokud jde o zahraniční politiku a postoj k Evropské unii označila CESTA za nejdůslednější z pohledu levice Zuzanu Roithovou (KDU-ČSL), Dienstbiera a Fischerovou, v otázkách socioekonomických pak opět tuto trojici spolu s Milošem Zemanem (SPOZ). Fischerová a Dienstbier dopadli nejlépe i v oblasti národního státu a menšin a postoji vůči korupci, kde byl spolu s nimi velmi dobře hodnocen i Vladimír Franz.
„Vnímáme Jiřího Dienstbiera jako v podstatě alternativního kandidáta vůči Zemanovi, který pro nás ztělesňuje spíše levicovost v socioekonomických otázkách, ale my zpochybňujeme jeho levicovost v některých těch dalších ohledech,“ uvedl Klepárník.
Jako kandidátka, která nejméně představuje levicové hodnoty, vyšla z analýzy Jana Bobošíková (Suverenita), jež skončila ve všech kategoriích na posledním místě. Bývalý premiér Jan Fischer se většinou umístil v průměru.
Politolog Milan Znoj k tomu poznamenal, že analýza „poskytuje cennou informaci levicovým voličům o tom, jakou přitažlivost či odpudivost pro ně jednotliví kandidáti suma sumárum mají“. Znoj ocenil také „důraz na to, že prezidentství má mít uměřené rysy civilnosti.“ Podle Znoje se „bez prezidentské civilnosti se nevymaníme ze začarovaného kruhu tatíčkovsko-monarchistických sklonů českých prezidentů.“
Zeman a Dienstbier jsou pro progresivní zdanění
Dienstbier se Zemanem se ale přinejmenším shodnou na tom, že by se neměli snižovat daně. Oba by naopak uvítali progresivní zdanění fyzických osob. Uvedli to v rámci debaty na fóru Zlaté koruny, které se účastnila ještě Jana Bobošíková. Ta by snížení daní ve funkci prezidenta prosazovala.
„Jsme pět procent pod průměrem EU ve složené daňové kvótě. Prosazoval bych návrat k progresivnímu zdanění,“ uvedl Zeman. Usiloval by i o změny sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). „U potravin a základních léků by měla být snížena na deset procent. Ale nemám nic pro zvýšení základní sazby v případě luxusního zboží,“ řekl bývalý premiér.
I podle Dienstbiera by bylo spravedlivější progresivní zdanění fyzických osob, kdy by bohatší odváděli vyšší daně. Takový přístup by zavedl i pro firmy. Dienstbier se se Zemanem shodl i na zavedení majetkových přiznání jako protikorupčního nástroje.
