Jako jednu z cest ke stabilizaci státního rozpočtu vidí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyšší zdanění firem či daňovou progresi. Vláda by měla od daňových změnách rozhodnout to měsíce, platily by od roku 2024, řekl ministr pro ČTK.
„Firmy říkají, že chápou, když jim zvedneme daň na dva tři roky,“ řekl Jurečka. Další variantou k vylepšení příjmů státního rozpočtu je progresivní zdanění fyzických osob nebylo zvýšení daně z přidané hodnoty. „Tam je to ale velmi senzitivní. Pokud tam nějaké změny dělat, tak že to pro lidi ze zranitelných sociálních skupin nebude znamenat zvýšení životních nákladů,“ řekl ministr.
Nastavení progresivního zdanění by se mohlo inspirovat v Německu. „Je to o míře solidarity velmi bohatých lidí, kteří mohou být solidární. Německý systém ukazuje, že to funguje, že to netrestá bohaté. Ta společnost takhle funguje desítky let a německá ekonomika rozhodně není nějaká rovnostářská nebo socialistická, ale je solidární," prohlásil Jurečka. Rozhodnutí o úpravě daní by vláda měla přijmout během čtyř až pěti týdnů, řekl ministr.
Šéf rezortu financí Zbyněk Stanjura dosud zvyšování přímých daní odmítal. Odvolával se při tom i na závazek vládnoucí koalice, že nezvýší celkové daňové zatížení. Zvýšení státních příjmů se má podle ministra uskutečnit prostřednictvím rušení daňových slev a výjimek.
Odborníci ovšem upozorňují, že rušení daňových slev dopadně především na lidi s nižšími příjmy. „Vláda by ale při rozhodování měla přihlédnout nejen k ekonomickým, ale i sociálním dopadům. Některé daňové úlevy jsou zaměřeny na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou důchodci, nezaměstnaní nebo lidé s nízkými příjmy. Pokud by byly tyto úlevy zrušeny, může to zhoršit sociální situaci těchto skupin a zvýšit nerovnost,“ uvedla už dříve pro E15 Ivana Brancuzká, country manažerka poradenské společnosti Crowe. Odborníci na daně vypočítávají, že rušení některých slev může domácnosti připravit o desítky tisíc ročně.
V případě DPH ministerstvo financí už dříve oznámilo, že hodlá sloučit stávající dvě sazby ve výši 10 a 15 procent do jedné. Její výše by měla činit 13 nebo 14 procent.
