Zrušení slev na dani by dopadlo zvláště na nízkopříjmové domácnosti
Vláda uvažuje nad tím, že některé slevy uplatňované v daních z příjmů zruší. Týká se to například slevy na nepracující manželku nebo manžela, školkovného a dalších daňových úlev. Seškrtání slev by se mělo týkat dokonce deseti nebo jedenácti z nich.
Únorový deficit státního rozpočtu ve výši 120 mld. korun je nejvyšším od vzniku České republiky a vláda bude muset velmi intenzivně hledat možnosti jak navýšit příjmy státního rozpočtu a zároveň zásadním způsobem snížit vládní výdaje. Již dříve se tak nechala slyšet, že uvažuje o škrtu některých slev vztahujících se k dani z příjmu. Podle ministra financí jsou všechny daňové slevy, které by chtěl zrušit, „ze své podstaty nesystémové a komplikují či zatěžují daňový systém“.
Avizovaným zrušením daňových slev se vláda snaží dostát slibu ohledně zjednodušení daňového systému. To lze typicky dělat právě prostřednictvím rušení daňových výjimek, které současně zvýší daňové inkaso příjmů státního rozpočtu. „Vláda by ale při rozhodování měla přihlédnout nejen k ekonomickým, ale i sociálním dopadům. Některé daňové úlevy jsou zaměřeny na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou důchodci, nezaměstnaní nebo lidé s nízkými příjmy. Pokud by byly tyto úlevy zrušeny, může to zhoršit sociální situaci těchto skupin a zvýšit nerovnost,“ říká pro E15 Ivana Brancuzká, country manažerka poradenské společnosti Crowe.
Zrušení slev bude mít vliv na zájem o paušální daň
Rozhodnutí o zrušení zmíněných slev by mělo dopad především na rodiny s dětmi. „Zrušení slevy na manželku a slevy za umístění dítěte do předškolního zařízení, tzv. školkovného, by mělo poměrně významný dopad především na mladé rodiny s dětmi, jejichž rodinný rozpočet by se uvedeným opatřením mohl snížit až o 42 140 korun za rok 2023,“ uvádí Gabriela Ivanco, daňová poradkyně ze společnosti Mazars. Plánované zrušení slevy na manželku či manžela ve výši 24 840 korun negativně ovlivní i občany s průkazem ZTP/P, u nichž je sleva na manželku dokonce dvojnásobná. Navrhované změny neměly dotknout slevy na poplatníka a slevy na dítě.
Případné novinky ovlivní i živnostníky. „Zvlášť ty podnikatele, kteří se se budou rozhodovat mezi výdajovým paušálem a paušální daní,“ uvádí Michal Jelínek, partner V4 Group.
Při využití paušální daně není možné uplatnit žádnou slevu na dani, což ovlivňuje rozhodování mnohých živnostníků, zda paušální daň využít či nikoliv. „Pokud opravdu dojde ke zrušení některých slev na dani z příjmu, vyplatí se příští rok paušální daň mnohem více podnikatelům. Pro rok 2023 mnoho živnostníků zvažovalo, zdali se jim vyplatí vstoupit do režimu paušální daně. Čím více slev na dani mohli uplatnit, tím méně pro ně byla paušální daň výhodná. To by se mělo od příštího roku změnit,“ komentuje situaci Michal Jelínek.
Ve hře jsou i škrty u odborových příspěvků
Ministr financí Zbyněk Stanjura pak o víkendu prohlásil, že chce zrušit další daňovou úlevu. Jedná se o zrušení daňového zvýhodnění odborových příspěvků.
Daňové zvýhodnění odborových příspěvků spočívá v tom, že od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace. Takto je možné odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 korun za zdaňovací období.
Zrušení daňového zvýhodnění odborových příspěvků by se mělo dotknout přibližně půl milionu daňových poplatníků. „Daňové zvýhodnění odborových příspěvků je položkou snižující základ daně a jeho zrušením zaplatí daňový poplatník maximálně o 450 korun více na dani z příjmů fyzických osob. Naproti tomu slevy na dani snižují již vypočtenou daňovou povinnost poplatníka, a tedy dopady na konečnou daňovou povinnost by byly mnohonásobně vyšší,“ dodává Gabriela Ivanco.
Existují jiné možnosti úspor, říká odbornice
„Jsem přesvědčená, že daňové slevy, jak jsou nastavené v současné době, by měly zůstat, protože primárně ovlivňují hlavně nízkopříjmové a středněpříjmové rodiny,“ komentuje Kateřina Provodová, vedoucí daňového oddělení v poradenské společnosti RSM CZ & SK.
Podle ní by se vláda namísto rušení těchto slev měla raději zaměřit na nezdanitelné části základu daně (dle §15 ZDP), které se ve výsledku týkají spíše lidí s vyšším příjmem. „Kupříkladu u úroků zaplacených na hypoteční úvěr bylo například v minulosti možné uplatnit slevu až 300 tisíc korun za rok, od 1. 1. 2021 byla tato hranice snížena na 150 tisíc korun a tento vývoj snižování nebo úplného zrušení by měl u této daňové slevy pokračovat,“ míní Kateřina Provodová.
„Pokud ministerstvo financí hledá způsoby, jak zvýšit příjmy státního rozpočtu, mělo by se spíše vydat cestou zvýšení daně z nemovitých věcí, která je v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU velmi nízká. V tuzemsku vychází výnos daně z nemovitých věcí na 0,6 procenta výnosu všech daní, zatímco průměr EU je 3,1 procenta. Nejvyšší podíl této daně má Francie a Řecko (6,6 procenta dle dat Evropské komise). Toto zvýšení by ovlivnilo zejména majetnější část české populace, narovnalo by dlouhodobou nerovnováhu s průměrem EU a nemělo by tak negativní dopady jako navrhované zrušení slev na dani,“ uzavírá Provodová.
