„Nemyslím si, že jakákoliv vláda bude snižovat DPH. Tomu prostě nevěřím, i když to bude v předvolebním boji tvrdit,“ řekl Kalousek. Zároveň odmítl kritiku opozice, že současná vláda zvýšila bezprecedentně daně.
Podle některých ekonomů přitom nemusí zvýšení daní nutně přinést jejich vyšší výběr - naopak, snížený výkon ekonomiky může způsobit opačný efekt. Česká ekonomika například v letošním první čtvrtletí jako jediná z okolních zemí klesla.
Podle Dolejše ale zvyšování DPH změnit lze. „KSČM ve svém programu jasně říká, že je pro zvrácení tendence neustálého zvyšování nepřímých daní, především DPH. Takže na dalším zvýšení DPH není nic fatálního, co by už nešlo změnit,“ uvedl. Výpadek rozpočtového inkasa by se musel řešit jinak, například v oblasti korporátní daně a zdanění velkého kapitálu, dodal.
Sněmovna 6. června v prvním čtení přes nesouhlas opozice podpořila vládní návrh na zvýšení sazeb DPH o jeden procentní bod na 15 a 21 procent a dalších úsporných rozpočtových změn. Opatření, která vláda předložila v jednom návrhu, mají za cíl snížit schodek veřejných financí pod tři procenta. Uvedené sazby DPH by měly platit v letech 2013 až 2015. Od roku 2016 by se sazby měly sjednotit na 17,5 procenta.
Kalousek rovněž v debatě uvedl, že nenavrhne zvýšení spotřební daně u lihu, cigaret nebo piva, kromě změn požadovaných EU. Naopak potvrdil svůj velmi kritizovaný záměr zavést spotřební daň na tiché víno. „Všechny země, kde si zemědělské lobby prosadilo osvobození od daně, mají společné to, že domácí spotřebu tvoří domácí produkce. U nás je to ale dovoz, který stoupá a nyní se podílí na domácí spotřebě ze 72 procent,“ uvedl. Polovina z dovozu podle ministra není kvalitní víno, ale krabicové.
Kritizovanou daň z vína by mohla podle ministra doplnit kompenzační opatření. „Pokud víno skutečně pěstují, a nevyrábějí jen z vinného moštu dovezeného například z Makedonie, ta operace by pro ně měla být fiskálně neutrální. Bez toho ten návrh nikdy politicky neprosadíme,“ řekl Kalousek. Konkrétní kompenzační opatření ovšem nezmínil.
