Rejstřík konečných vlastníků by neměl být přístupný široké veřejnosti, omezí se na osoby s prokázaným „oprávněným zájmem“. V kompromisu se na tom shodli stálí zástupci členů Evropské unie. Tento postoj původně zastávala i Česká republika, podle informací E15 ale na konci listopadu nakonec souhlasila s možností plně přístupného rejstříku.
Česko mělo podpořit variantu neomezeně dostupného registru pod tlakem veřejné debaty. Změnu postoje potvrdil i český europoslanec Tomáš Zdechovský z příslušného výboru pro spravedlnost. „V Bruselu několikrát zazněla informace, že to Česká republika podpoří,“ řekl E15 Zdechovský.
Změnu postoje potvrdilo i ministerstvo spravedlnosti. "V průběhu projednávání celé záležitosti Radou EU došlo ke změně pozice ČR, nicméně podstatné je závěrečné stanovisko Rady," uvedla Tereza Schejbalová, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti, jehož experti o legislativě v Bruselu vyjednávají.
Za omezení přístupu k rejstříku skutečných vlastníků na osoby, které prokážou oprávněný zájem, se zasadila Velká Británie, Irsko, Malta a Kypr. Spojené království se nestaví přímo proti otevřenosti registrů, preferuje ale zachování své vlastní legislativy, kterou pokládá za kvalitnější.
"Podle dostupných informací byla za výslednou pozicí Rady EU především obava z ochrany osobních údajů," napsala E15 Schejbalová. "Svou roli sehrál také fakt, že původně navrhované změny, které souvisely s povinnou veřejností registru skutečných majitelů, by zásadně překračovaly směrnicí upravované agendy."
Současný kompromis členských států by proti předchozí legislativě znamenal posun pouze v tom, že by jednotlivé registry měly být navzájem propojené napříč členskými státy. „Kompromis slovenského předsednictví je ještě horší, než současný stav z předchozí směrnice,“ řekl E15 Ondřej Kopečný z analytického centra Glopolis.
„Nezmiňuje se tam důležitost toho, aby k informacím měly přístup neziskové organizace a novináři.“ To podle něj může znamenat ještě užší vymezení toho, kdo na základě „oprávněného zájmu“ nakonec k informacím opravdu bude mít přístup.
Vše o registru skutečných vlastníků čtěte zde >>>
Lhůta pro zavedení registru se navíc prodloužila na 18 měsíců. To může být podle Kopečného výhodou pro český resort spravedlnosti, který si prý neví s technickou stránkou rejstříku rady. „Už u minulé směrnice ministerstvo uvedlo, že bude trvat více než rok, než vypíše zakázku na zřízení registru,“ řekl E15 Kopečný. Ministerstvo ale uvedlo, že má dostatečnou kapacitu pro zavedení rejstříku.
Dohodu Výboru stálých zástupců, takzvaného COREPERu, musí ještě na konci ledna potvrdit ministři financí, na této schůzce se už ale zásadní změny neočekávají. Na konečné podobě směrnice se ale členské státy ještě budou muset dohodnout se zástupci Evropského parlamentu, který by rejstřík chtěl zpřístupnit široké veřejnosti.
Tuto pozici původně podle dostupných informací zastávala většina států a k jejímu prosazení jim stačila takzvaná kvalifikovaná většina (pro návrh musí hlasovat alespoň 16 členských států zastupujících více než 65 procent obyvatel Evropské unie – pozn. red.). Překvapivý obrat si analytik vysvětluje vyjednávací hrou mezi institucemi. „Rada nakonec může ještě chtít ústupek za něco vyměnit,“ uvedl Kopečný.
Rejstřík skutečných vlastníků v Evropské unii zavedla už čtvrtá směrnice proti praní špinavých peněz. Aktualizovaná, pátá verze legislativy, má tento nástroj pro boj s finanční kriminalitou dále posílit.
