Podpora malých a středních podniků k ekologičtějšímu zemědělství dostává v Česku jasnější obrysy. Koalice Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, se chystá nejpozději do roku 2023 dodržet předvolební slib o zavedení platby na první hektary. Změnu patrně pocítí i velcí zemědělští hráči, kterým se v důsledku připravovaného zastropování dotací mohou výrazně snížit příjmy.
Redistributivní platba neboli platba na první hektary znamená, že deset procent peněz určených pro zemědělské podniky bude muset Česko rozdělit mezi malé farmáře. Koalice Spolu se v programu hlásí také k zastropování dotací, neboť „korporace už další dotace nepotřebují“. Zemědělcům by se tak nastavila hranice plochy v hektarech, přičemž s narůstající velikostí by se jim dotovaná částka postupně snižovala.
Obojí je v souladu se Společnou zemědělskou politikou, podle které by se při hospodaření mělo dbát šetrnosti k přírodě. Nyní se má o ní v Bruselu hlasovat. Návrh Evropské komise zároveň počítá s tím, že velké podniky budou moci ročně čerpat do sto tisíc eur, v přepočtu do 2,6 milionu korun. Tato částka by se ale mohla ještě zvýšit například o mzdové náklady zemědělských podniků nebo o platby za ekologická opatření.
„Zavedení platby na první hektary je jasné a stoprocentní, zastropování dotací dopilujeme podle evropského legislativního parametru. V příštích dnech očekáváme finální rozhodnutí Evropského parlamentu,“ vysvětluje deníku E15 Marian Jurečka, předseda lidovců a kandidát na ministra zemědělství. Zastropování dotací je zatím ve všech členských zemích dobrovolné.
Hlasování europarlamentu o ekologičtější strategii ale není právně závazné. Česko se v konečném důsledku bude řídit strategickým plánem, který Evropské komisi musí odevzdat do konce roku. „Nicméně počítám s tím, že by se to mělo zavést nejpozději v roce 2023,“ doplňuje Jurečka.
Podobné stanovisko zastává koalice Pirátů a Starostů, která s vítěznou koalicí Spolu jedná o společné vládě. „Prosazujeme rovněž redistributivní platbu dotací na plochu. Zároveň bychom chtěli zvýšit podporu na plochy obdělávané formou ekologického zemědělství či podporu znevýhodněných oblastí,“ říká Jana Krutáková, poslankyně strany STAN a členka zemědělského výboru a výboru pro životní prostředí.
Zemědělci dosud dostávají dotace na každý hektar, na kterém hospodaří. To zvýhodňuje spíše „agrobarony“, tedy majitele velkých zemědělských koncernů, kteří v Česku obhospodařují desítky tisíc hektarů půdy.
Z téměř třiceti tisíc zemědělských subjektů v Česku tvoří sice skoro devadesát procent drobní farmáři, většinu půdy však obhospodařují velké zemědělské skupiny. Příliv peněz z unijního rozpočtu je tedy pro ně stěžejní. „V Česku čerpá dvacet procent největších podniků dokonce devadesát procent dotací,“ vysvětluje agrární analytik Petr Havel.
Velké zemědělské skupiny se nechtějí k návrhům vznikající vládní koalice příliš vyjadřovat, anebo tvrdí, že na dotacích nejsou závislé. „Nezlobte se, nebudeme komentovat proklamace politických stran,“ sdělil deníku E15 Jiří Milek, majitel koncernu Úsovsko a místopředseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků. Na dotazy deníku E15 se nevyjádřila ani firma AGRO Měřín podnikatele Gabriela Večeři, která patří mezi tři největší zemědělské podniky v zemi.
„Připravujeme se na všechny varianty,“ říká bez bližších informací manažerka komunikace a PR koncernu Agrofert Adéla Čabayová. „Dotace loni činily přesně jedno procento našich tržeb, takže je zřejmé, že Agrofert kvůli dotacím nepodniká,“ dodává.
Plochy obhospodařované jednotlivými subjekty jsou přitom v průměru téměř desetkrát větší ve srovnání s průměrnou velikostí farem v Evropské unii. Zatímco průměrná velikost farmy v EU činí kolem 14 hektarů, v tuzemsku je to 130 hektarů. „Pokud nebudou dotace zastropovány, lze předpokládat další koncentraci podnikání v zemědělství v Česku, což neprospívá stavu krajiny,“ zdůrazňuje analytik Havel.
