Koláček promluvil: Ve Švýcarsku je ještě hodně českých peněz

Antonín Koláček

Antonín Koláček Zdroj: Eduard Erben, Mlada fronta E15

Marek Čmejla (46) - Vystudovaný kybernetik a někdejší člen kapely Tichá dohoda zahájil svou manažerskou dráhu ve finanční skupině Newton, kterou v roce 1994 založili další dva obvinění Petr Kraus a Antonín Koláček. Podle médií sehrála společnost Newton podstatnou roli při skrytém nákupu akcií mosteckých dolů. V roce 2001 Čmejla svůj podíl v Newtonu prodal a stal se manažerem Appian Group, která nedlouho poté ovládla strojírny Škoda Holding. V roce 2010 koupil Čmejla spolu s Jiřím Divišem a dalšími dvěma osobami dopravně strojírenskou Škodu Transportation. Čmejla, jenž v současnosti žije v Monaku, figuruje ve statutárních orgánech několika českých firem. Kromě Škody Transpotation se jedná například o společnost Loterie Korunka nebo společnost Cartex.
Jiří Diviš (57) - V roce 1979 emigroval tento bývalý basketbalista do Švýcarska, kde vystudoval práva a začal pracovat v investičním poradenství. V 90. letech v Česku zastupoval švýcarskou společnost Investenergy, která skupovala akcie MUS pro Appian Group. V letech 1998-2002 byl členem dozorčí rady MUS. Coby vrcholný manažer Appianu byl Diviš v roce 2003 vyslán do dozorčí rady Škoda Holdingu a v roce 2010 se stal jedním ze čtyř spolumajitelů Škody Transportation. Bydliště má v Monaku. Jeho jméno figuruje ve statutárních orgánech několika českých firem (například Loterie Korunka). Podle švýcarské prokuratury byla pro aktivity obžalovaných v kauze MUS klíčová právě Divišem založená společnost Investenergy vytvořená ve Fribourgu, přes kterou šly peníze na soukromé účty obžalovaných.
Jacques de Groote (86) - Bývalý vysoký manažer Světové banky a Mezinárodního měnového fondu (MMF). V lednu 2003 týdeník Ekonom napsal, že Grooteho působení v MMF bylo problematické, a že kvůli němu tato organizace přijala ustanovení o střetu zájmů. V polovině 90. let byl zakladatelem Appian Group, která ovládla MUS, a v jejímž čele Groote stál podle dostupných informací do jara 2003. Fakt, že se o privatizaci dolů začala zajímat švýcarská policie, souvisel podle deníku Dnes s udáním, které na Grooteho pro jeho údajný milionový dluh podala švýcarská společnost Conseil Alain Aboudaram.
Petr Kraus (46) - V roce 1994 stál spolu s Antonínem Koláčkem u zrodu společnosti Newton Financial Management Group, která se zabývala obchodováním na finančních trzích a souvisejícím poradenstvím. Právě Newton sehrál podle tisku důležitou roli při ovládnutí MUS. Kraus je je prostřednictvím společnosti Eurogate, Ltd. jediným akcionářem holdingu Newton i v současnosti. Mimo jiné je členem dozorčí rady brněnské vysoké školy Newton College a do jeho majetku patří Hřebčín Favory na Benešovsku, který se zabývá chovem starokladrubských koní, a je předsedou správní rady Nadačního fondu Erudikon.
Antonín Koláček (54) - V roce 1994 stál spolu s Petrem Krausem u vzniku finanční společnosti Newton Financial Management Group. O rok později usedl Koláček do představenstva MUS, do něhož se dostal coby vrchní personalista Komerční banky, která v důlní firmě vlastnila podíl. Postupně se stal nejvlivnějším manažerem MUS a byl rovněž generálním ředitele Appian Group. V roce 2005 spolu s nedávno zesnulým manažerem Měkotou získali každý čtyřicetiprocentní podíl v dolech, který posléze prodali Pavlu Tykačovi. Poté postupně odešel ze světa byznysu a věnuje se buddhismu a dalším duchovním naukám a cestování. Založil také například Dům osobního rozvoje Maitrea v Praze nebo waldorfskou mateřskou školku. Před lety média odhadovala výši jeho majetku na osm až devět miliard korun. Během svého závěrečného slova věnoval hlavní prokurátorce zdobenou svíčku a porcelánovou sošku anděla. "Jste součástí mého osudu a já jsem za to vděčný," řekl tehdy prokurátorce.
6 Fotogalerie
Antonín Koláček odsouzený v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) poprvé podrobněji promluvil o tom, co si o švýcarském rozsudku myslí, i jaké může mít důsledky. Tvrdí například, že celý proces je pouze „exemplárním případem“, přestože ve Švýcarsku je „hodně českých peněz“, o které se prý nikdo nezajímá.

V rozhovoru pro ČTK Koláček řekl, že někteří členové vlády tehdejšího premiéra Miloše Zemana v roce 1999 věděli při prodeji státního podílu MUS, že za společností Appian Group je Koláček a jeho společníci. Ti byli ve Švýcarsku nepravomocně odsouzeni za praní špinavých peněz a podvody při převzetí MUS. Koláček z nich dostal nejvyšší trest čtyř let a čtyř měsíců vězení.

„Je zajímavé, že z celé české privatizace, ze všech těch českých peněz, které jsou ve Švýcarsku, si vybrali zrovna nás. A těch peněz je tam hodně,“ řekl. Podle něj se ale mnoho věcí dostane na povrch. „Vezměte si třeba peníze pana (Romana) Janouška ve Švýcarsku, k nim se různé části moci vyjádřily, že jsou v pořádku a tudíž Švýcarsko prohlásilo, že jsou ty peníze v pořádku. My to neděláme, protože my s žádnýma takovýma složkami nespolupracujeme,“ řekl Koláček, podle něhož v případě Janouška přišel zásah z ČR i na mezinárodní úrovni. Šlo prý o to, aby se nepoškodil obraz Švýcarska jako mezinárodní finanční instituce.

Rozhodlo se, že „my budeme exemplární případ a oni budou neviditelný případ, který je v pořádku“, uvedl. Podle něj se objeví i další takové případy. „Protože oni se spletli. Mysleli, že já to vzdám a já to nevzdám,“ dodal. „Postupně si myslím, že se ty věci budou ukazovat, zatím je brzo,“ naznačil. „Z dnešního pohledu jsme možná měli najít víc odvahy a mluvit. Teď už nám nic jiného nezbývá a teď budeme mluvit nahlas,“ řekl Koláček, který stejně jako ostatní odsouzení odmítl odpovídat na otázky švýcarského soudu o kauze samotné.

Antonín Koláček (54) po prodejí svého podílu v MUS z byznysu odešel a věnuje se buddhismu a dalším duchovním naukám a cestování. Založil také například Dům osobního rozvoje Maitrea v Praze nebo waldorfskou mateřskou školku. Před lety média odhadovala výši jeho majetku na osm až devět miliard korun. Během svého závěrečného slova věnoval hlavní prokurátorce zdobenou svíčku a porcelánovou sošku anděla. "Jste součástí mého osudu a já jsem za to vděčný," řekl tehdy prokurátorce.Antonín Koláček (54) po prodejí svého podílu v MUS z byznysu odešel a věnuje se buddhismu a dalším duchovním naukám a cestování. Založil také například Dům osobního rozvoje Maitrea v Praze nebo waldorfskou mateřskou školku. Před lety média odhadovala výši jeho majetku na osm až devět miliard korun. Během svého závěrečného slova věnoval hlavní prokurátorce zdobenou svíčku a porcelánovou sošku anděla. "Jste součástí mého osudu a já jsem za to vděčný," řekl tehdy prokurátorce. | CTKPřed lety média odhadovala výši majetku Antonína Koláčka na osm až devět miliard korun. Ten se po odchodu z byznysu věnuje buddhismu a dalším duchovním naukám a cestování. Založil například Dům osobního rozvoje Maitrea v Praze nebo waldorfskou mateřskou školku. Během svého závěrečného slova u švýcarského soudu věnoval hlavní prokurátorce zdobenou svíčku a porcelánovou sošku anděla. „Jste součástí mého osudu a já jsem za to vděčný,“ řekl tehdy. (foto ČTK)

Všichni s námi spolupracovali a teď dělají, že o ničem neví

Koláček také pocit, že se od něj a jeho společníků odvrátili všichni, kteří s ním kolem MUS spolupracovali. „Chtěl bych zdůraznit, že mnozí nás v tom fakt nechali a zapomněli, jak s námi tehdy spolupracovali a co s námi dělali,“ řekl s tím, že spolupracovali s poslanci i „senátory, třeba s Richardem Falbrem“. „Spolupracovali jsme s odbory, spolupracovali jsme s ODS, se sociální demokracií … hledali jsme spojení pro podporu toho podniku. To se tehdy dařilo a myslím, že nám všichni docela normálně politicky pomáhali a pak … od nás všichni v podstatě utekli,“ řekl.

Za chybu považuje, že ve své době otevřeně neřekli, „kdo jsou Appiani“. Appian Group byla v druhé polovině 90. let prezentována jako skupina zastupující americké investory, jak se později ukázalo fiktivní. Vlastnili ji Koláček a další odsouzení. „My jsme to říkali neveřejně politikům a novinářům. Mnozí to věděli, ale jako hráli s námi tu, dá se říci, hru na kapitalismus,“ prohlásil s tím, že nechce jmenovat konkrétně, ale chce poukázat na systém.

Tehdejší vláda Miloše Zemana v červenci 1999 prodala Appian Group zbývajících 46 procent akcií MUS za 650 milionů korun, tedy podle švýcarských i českých vyšetřovatelů za podhodnocenou cenu.

OBRAZEM: Kdo je kdo v kauze MUS

Koláčkovi je také divné, že švýcarská prokuratura navrhla tak vysoké odškodnění pro MUS, kterou ovládají Vasil Bobela, Petr Pudil a Pavel Tykač. „Nevím za co a proč, čemu to mělo sloužit,“ uvedl. Společnost Czech Coal Services sdružující Bobelu, Pudila a Tykače figurovala u soudu v Bellinzoně jako poškozená strana. Prokuratura navrhla, aby z asi 600 milionů švýcarských franků obstavených ve Švýcarsku (asi 12,5 milionu korun) dostala 276 milionů franků.

Podle Tykačova mluvčího Jana Chudomela je předčasné a pouze hypotetické hovořit o jakýchkoliv penězích. „Pravděpodobně bude trvat roky, než padne nějaké konečné rozhodnutí. Pokud k tomu nakonec dojde, je Pavel Tykač rozhodnut věnovat veškeré takto získané prostředky na dobročinnost a rozvoj severočeského regionu,“ řekl.