Koláček promluvil: Ve Švýcarsku je ještě hodně českých peněz

V rozhovoru pro ČTK Koláček řekl, že někteří členové vlády tehdejšího premiéra Miloše Zemana v roce 1999 věděli při prodeji státního podílu MUS, že za společností Appian Group je Koláček a jeho společníci. Ti byli ve Švýcarsku nepravomocně odsouzeni za praní špinavých peněz a podvody při převzetí MUS. Koláček z nich dostal nejvyšší trest čtyř let a čtyř měsíců vězení.

„Je zajímavé, že z celé české privatizace, ze všech těch českých peněz, které jsou ve Švýcarsku, si vybrali zrovna nás. A těch peněz je tam hodně,“ řekl. Podle něj se ale mnoho věcí dostane na povrch. „Vezměte si třeba peníze pana (Romana) Janouška ve Švýcarsku, k nim se různé části moci vyjádřily, že jsou v pořádku a tudíž Švýcarsko prohlásilo, že jsou ty peníze v pořádku. My to neděláme, protože my s žádnýma takovýma složkami nespolupracujeme,“ řekl Koláček, podle něhož v případě Janouška přišel zásah z ČR i na mezinárodní úrovni. Šlo prý o to, aby se nepoškodil obraz Švýcarska jako mezinárodní finanční instituce.

Rozhodlo se, že „my budeme exemplární případ a oni budou neviditelný případ, který je v pořádku“, uvedl. Podle něj se objeví i další takové případy. „Protože oni se spletli. Mysleli, že já to vzdám a já to nevzdám,“ dodal. „Postupně si myslím, že se ty věci budou ukazovat, zatím je brzo,“ naznačil. „Z dnešního pohledu jsme možná měli najít víc odvahy a mluvit. Teď už nám nic jiného nezbývá a teď budeme mluvit nahlas,“ řekl Koláček, který stejně jako ostatní odsouzení odmítl odpovídat na otázky švýcarského soudu o kauze samotné.

Antonín Koláček (54) po prodejí svého podílu v MUS z byznysu odešel a věnuje se buddhismu a dalším duchovním naukám a cestování. Založil také například Dům osobního rozvoje Maitrea v Praze nebo waldorfskou mateřskou školku. Před lety média odhadovala výši jeho majetku na osm až devět miliard korun. Během svého závěrečného slova věnoval hlavní prokurátorce zdobenou svíčku a porcelánovou sošku anděla. "Jste součástí mého osudu a já jsem za to vděčný," řekl tehdy prokurátorce. | CTKPřed lety média odhadovala výši majetku Antonína Koláčka na osm až devět miliard korun. Ten se po odchodu z byznysu věnuje buddhismu a dalším duchovním naukám a cestování. Založil například Dům osobního rozvoje Maitrea v Praze nebo waldorfskou mateřskou školku. Během svého závěrečného slova u švýcarského soudu věnoval hlavní prokurátorce zdobenou svíčku a porcelánovou sošku anděla. „Jste součástí mého osudu a já jsem za to vděčný,“ řekl tehdy. (foto ČTK)

Všichni s námi spolupracovali a teď dělají, že o ničem neví

Koláček také pocit, že se od něj a jeho společníků odvrátili všichni, kteří s ním kolem MUS spolupracovali. „Chtěl bych zdůraznit, že mnozí nás v tom fakt nechali a zapomněli, jak s námi tehdy spolupracovali a co s námi dělali,“ řekl s tím, že spolupracovali s poslanci i „senátory, třeba s Richardem Falbrem“. „Spolupracovali jsme s odbory, spolupracovali jsme s ODS, se sociální demokracií … hledali jsme spojení pro podporu toho podniku. To se tehdy dařilo a myslím, že nám všichni docela normálně politicky pomáhali a pak … od nás všichni v podstatě utekli,“ řekl.

Za chybu považuje, že ve své době otevřeně neřekli, „kdo jsou Appiani“. Appian Group byla v druhé polovině 90. let prezentována jako skupina zastupující americké investory, jak se později ukázalo fiktivní. Vlastnili ji Koláček a další odsouzení. „My jsme to říkali neveřejně politikům a novinářům. Mnozí to věděli, ale jako hráli s námi tu, dá se říci, hru na kapitalismus,“ prohlásil s tím, že nechce jmenovat konkrétně, ale chce poukázat na systém.

Tehdejší vláda Miloše Zemana v červenci 1999 prodala Appian Group zbývajících 46 procent akcií MUS za 650 milionů korun, tedy podle švýcarských i českých vyšetřovatelů za podhodnocenou cenu.

OBRAZEM: Kdo je kdo v kauze MUS

Koláčkovi je také divné, že švýcarská prokuratura navrhla tak vysoké odškodnění pro MUS, kterou ovládají Vasil Bobela, Petr Pudil a Pavel Tykač. „Nevím za co a proč, čemu to mělo sloužit,“ uvedl. Společnost Czech Coal Services sdružující Bobelu, Pudila a Tykače figurovala u soudu v Bellinzoně jako poškozená strana. Prokuratura navrhla, aby z asi 600 milionů švýcarských franků obstavených ve Švýcarsku (asi 12,5 milionu korun) dostala 276 milionů franků.

Podle Tykačova mluvčího Jana Chudomela je předčasné a pouze hypotetické hovořit o jakýchkoliv penězích. „Pravděpodobně bude trvat roky, než padne nějaké konečné rozhodnutí. Pokud k tomu nakonec dojde, je Pavel Tykač rozhodnut věnovat veškeré takto získané prostředky na dobročinnost a rozvoj severočeského regionu,“ řekl.