Komise projedná návrh na solidární penzi. Všichni senioři by mohli dostávat třetinu průměrné mzdy

Senioři

Senioři Zdroj: Anna Vackova

Senioři
Senioři
senioři, důchodci
4
Fotogalerie

Důchodová komise se v pátek chystá jednat o reformě důchodů. Bude debatovat o návrhu, podle něhož by všichni senioři mohli dostávat solidární důchod ve výši 30 procent průměrné mzdy a k tomu zásluhovou část podle odpracovaných let a odvodů z výdělku s bonusem za děti. 

Ministerstvo práce v novém analytickém dokumentu tvrdí, že by penze v novém systému byly stejně vysoké jako nyní či vyšší. Zvedly by se ale i výdaje. Příjmy podklad neřeší. Uvádí jen, že je nutná reforma daní.

Komise se na minulých jednáních shodla na tom, že by chtěla propočty k případnému rozdělení nynějšího veřejného systému na dva pilíře. Šéfka komise Danuše Nerudová řekla, že z nového nultého pilíře by se mohl vyplácet základní solidární důchod z daní, z prvního z odvodů pak zásluhová část.

Podle materiálu by solidární důchod odpovídal 30 procentům průměrné mzdy. Ministerstvo práce počítá v podkladech s částkou 10 500 korun. Tu by měli nově jistou všichni senioři po dosažení důchodového věku a potřebného počtu let pojištění. Zásluhová část by se pak stanovila z odvodů z příjmu. Z ročního vyměřovacího základu by se započítalo 0,0325 procenta. V příštím roce by se částka valorizovala a připočetlo by se k ní zase 0,0325 procenta dalšího ročního základu příjmu, což by se opakovalo po celou kariéru. Koeficient vychází z nynějšího započítání základu nad první redukční hranicí, uvedlo ministerstvo.

Za roky péče o dítě, kdy je rodič bez příjmu, by se bral fiktivní vyměřovací základ. Buď by to byl poslední roční výdělek, nebo průměrná mzda. V potaz by se brala vyšší částka. U pečujících by se přidal bonus 500 korun za vychované dítě. Podle materiálu tak matka, která bude čtyři roky doma s potomkem, dostane vyšší penzi než žena bez dětí, která bude čtyři roky pracovat. U matek a bezdětných s nízkým příjmem by rozdíl mohl činit přes 800 korun.

Návrh zmiňuje i bonus pro lidi, kteří zůstanou v zaměstnání déle. Za každý rok práce navíc nad 41 let by měli mít 240 korun, jinak by jim penze poklesla. Podle podkladů je "stěží udržitelné" i nynější nastavení důchodů pro živnostníky. Teď platí pojistné z poloviny zisku, ale minimálně ze čtvrtiny průměrné mzdy. Autoři uvádějí, že OSVČ často posílají jen nejnižší částku, takže po celoživotním placení tohoto pojistného mají důchod 8 400 korun. V návrhu se počítá s hrazením odvodů ze tří čtvrtin zisku, nejméně ale ze dvou pětin průměrné mzdy - tedy asi z minimální mzdy.

V podkladech se píše, že při rozdělení seniorů na desetiny podle výše penze by každá ze skupin dostala "alespoň stejně vysoký průměrný nově přiznaný důchod" jako v nynějším systému. Ministerstvo práce v materiálu tvrdí, že se zásluhovost zachovává. Nyní solidární část tvoří asi čtvrtinu penze a zásluhová tři čtvrtiny, nově by se poměr obrátil. Základní část by tak nyní představovala asi 73 procent průměrné penze a zásluhová zbývajících 27 procent. Solidární díl by se valorizoval o růst nominálních mezd a zásluhová část o růst cen. Mzdy nyní rostou zhruba o šest procent a ceny o tři procenta.

Podle návrhu by se po zavedení změn nynější penze rozdělily na základní část a zbytek nad 30 procent průměrné mzdy by tvořil zásluhový díl. Nízké penze by se do solidárního důchodu doplatily, zbývající penze by zůstaly stejné jako v nynějším systému. Průměrný důchod by se podle ministerských propočtů po změně zvedl zhruba o 1150 korun, tedy asi o osm procent.

Podle materiálu návrh vychází z požadavku zajistit důstojnou penzi, ocenit výchovu dětí a zachovat aspoň nynější penzi. Letos by se na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody poprvé mělo vydat přes 500 miliard korun. U starobních důchodců by nová základní penze vyšla asi na 300 miliard.

Podle podkladů činí nyní výdaje na penze kolem osmi procent HDP. Při zavedení nového systému by se dostaly přes devět procent. Po polovině 30. let, kdy půjdou do důchodu početné ročníky takzvaných Husákových dětí, by mohly překročit 13 procent. Na konci 50. let by se mohly dostat k 17 procentům a pak by klesaly, ukazují autoři na grafu.

"Výdaje systému jsou přirozeně vyšší než u současného systému," uvedlo ministerstvo. V prvním roce po zavedení by se zvedly zhruba o 26 miliard. Dvě pětiny sumy by připadly na doplacení nízkých penzí do minimální částky, zbytek na bonusy za děti. Přilepšili by si hlavně starodůchodci, lidé s malou penzí a ženy, riziko chudoby u seniorů by mělo klesnout.

Pětadvacetistránkový návrh nepopisuje zdroje peněz na změny důchodů. Uvádí jen, že je nutná reforma daňového mixu, která by zajistila příjmy nejen z pojistného, ale i z daní. Nynější zdanění práce i celkové zdanění "významně omezuje možnosti důchodové reformy", uvedli autoři. Zdůraznili, že návrh není jediný možný a představuje východisko pro odbornou a politickou diskusi. Výsledné nastavení by mělo vzejít z jednání.