Komunisté začali kritizovat premiéra Andreje Babiše za neplnění dohod. A dávají stále hlasitěji najevo, že jejich případná tolerance vlády ANO a ČSSD rozhodně nebude zadarmo. Potvrdit nebo zamítnout ji má v sobotu širší vedení KSČM. I po dnešním jmenování ministrů prezidentem tedy není jasné, zda kabinet získá 11. července důvěru poslanců.
„Opravdu nevím, jak devět desítek členů ústředního výboru rozhodne,“ řekl šéf strany Vojtěch Filip.
Přestože v polovině měsíce výkonný výbor vyjádřil ochotu pod podmínkou splnění sedmi hlavních požadavků komunistů zvážit podporu menšinové vlády, tvoří ho jen necelá třicítka lidí. „Netuším, jaká skupina v početnějším ústředním výboru převáží. Je tam řada odpůrců vlády,“ podotkl Filip.
KSČM má personální i programové výhrady. Už delší dobu kritizuje ministry zdravotnictví a dopravy Adama Vojtěcha a Dana Ťoka. Střet zájmů začala vytýkat i příští šéfce rezortu spravedlnosti Taťáně Malé (všichni tři ANO).
Filipovi vadí, že s ním Babiš žádnou nominaci nekonzultoval. Navíc měl porušit dohodu, že komunisté získají zástupce v dozorčí radě ČEZ. Valná hromada státní firmy však minulý pátek prosadila do orgánu jen tři lidi navržené ministerstvem financí, které kontroluje ANO.
„Křičí ti, co neprosadili své nominanty,“ prohlásil předseda poslanců Babišova uskupení Jaroslav Faltýnek. Podotkl, že obsazení dozorčí rady je věcí šéfky státní pokladny Aleny Schillerové (ANO).
Z vládní agendy je pro KSČM nepřijatelný návrh zákona o referendu z dílny sociální demokracie, který chce Babišova sestava protlačit parlamentem. „Spočívá v tom, že se vlk nažere a koza zůstane celá. Byla by to norma, která by naplňovala právní řád, ale občanům by nic nepřinášela,“ uvedl místopředseda komunistů Stanislav Grospič s tím, že lidé by nemohli hlasovat o mezinárodních smlouvách, tedy o vystoupení z EU a NATO.
Podle Grospiče ANO odmítá i další prioritu, kterou je obnovení proplácení prvních tří dnů nemoci. „Apelujeme na nejsilnější politické uskupení, aby nebránilo přijetí tohoto návrhu,“ vyzval.
Partaj se odmítá smířit také s tím, že v programovém prohlášení vlády není nijak upřesněné, jak se v příštích letech budou případně zvyšovat důchody a minimální mzda.
