Účelové vázání by se podle plánu resortu financí týkalo státní podpory, na kterou vznikne nárok po nabytí účinnosti zákona, které je plánované na rok 2013.
„Zavedení tohoto omezení je reakcí na kritiku současného stavu, kdy stavební spoření představuje pro většinu účastníků výhodný spořící produkt podporovaný státem, aniž by byla zajištěna přímá vazba využití prostředků ze státního rozpočtu na financování bytových potřeb,“ uvádí v materiálu ministerstvo financí. V současnosti je v systému stavebního spoření zákonem účelově omezeno jen využití úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů.
„Návrh zákona je špatný, protože v České republice úplně ruší tradiční a osvědčené principy stavebního spoření. Po jeho přijetí již nebude stavební spoření stavebním spořením,“ uvedl pro E15 tajemník Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS) Jiří Šedivý. Podrobnější komenář asociace vydá až po prostudování celého návrhu v rámci připomínkového řízení.
Podle dřívějších vyjádření AČSS ale v případě zavedení účelovosti hrozí, že se stavební spoření stane neatraktivní a vyschnou zdroje tzv. přátelských klientů. Ty finance pro stavební účely použít neplánují, ale dávají je k dispozici ostatním účastníkům, kteří úvěrovou potřebu mají. Alternativa spotřebitelského úvěru přitom znamená daleko vyšší úrokovou sazbu.
Státní podporu stavebního spoření nyní čerpá asi pět milionů Čechů, loni ze státního rozpočtu putovalo na státní podporu za rok 2009 přes 11,7 miliardy korun.
Trh se otevře i pro banky
Ministerstvo chce zároveň od roku 2015 umožnit, aby stavební spoření mohly poskytovat i univerzální banky. „Zavedením této změny bude posíleno konkurenční prostředí a současně podpořena stabilita systému stavebního spoření. Ten je totiž v současnosti kriticky závislý na státní podpoře a jakýkoli další zásah státu do výše státní podpory může vést k problémům stavebních spořitelen s likviditou, a tedy narušení stability systému, resp. následně i celého finančního trhu,“ uvedl resort financí.
V případě poskytování stavebního spoření přitom banka nebude na rozdíl od současných pravidel pro stavební spořitelny limitována ve způsobu využití těchto peněz. Banky s nimi budou moci nakládat stejně jako s jinými primárními vklady.
Stavební spořitelny mají v současnosti nakládání s vklady klientů omezeno zákonem a mohou je využít například jen na poskytnutí úvěru dalšímu účastníkovi systému stavebního spoření.
Návrh na snížení podpory znovu ve sněmovně
Na počátku června již Poslanecká sněmovna podpořila v prvním čtení vládní návrh, který snižuje státní podporu stavebního spoření na maximálně 2000 korun ročně pro nové i existující smlouvy, zdaňovat by se měly i úroky z vkladu.
Ústavní soud na konci dubna kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušil úsporné změny ve stavebním spoření. Vládní novela snižovala státní podporu stavebního spoření z dosavadních 15 procent na deset procent z uspořené částky, a to s účinností od 1. ledna 2011 u všech smluv bez ohledu na datum jejich uzavření. Nově bylo rovněž zavedeno zdanění úroků ze stavebního spoření.
Dále norma zavedla zvláštní padesátiprocentní sazbu daně z poskytnuté zálohy státní podpory v roce 2010. Právě toto mimořádné zdanění je podle Ústavního soudu protiústavní.
Na tuzemském trhu působí pět stavebních spořitelen, které jsou většinou součástí velkých tuzemských finančních skupin. Spořitelny poskytly během prvního pololetí úvěry za více než 22 miliard korun, což je v meziročním srovnání pokles o 28 procent. Průměrná výše nového úvěru v pololetí činila necelých 470 tisíc korun.
Struktura nových úvěrů ze stavebního spoření se podle statistik ministerstva za 1. čtvrtletí dlouhodobě nemění. Nejvíce, téměř 85 procent, úvěrů ze stavebního spoření je použito ke splacení překlenovacích úvěrů, dalších více než devět procent je určeno pro rekonstrukce a modernizace. Na pořízení nových bytů a rodinných domů využili klienti necelá dvě procenta úvěrů.
Podle objemu byly překlenovací úvěry nejvíce využity na pořízení bytu nebo rodinného domu a následně na rekonstrukce a modernizace. Poměr objemu úvěrů a naspořené částky se ke konci března zvýšil na 68,8 procenta.
