Hejtmani, primátoři a starostové napjatě čekají na výsledek jednání insolvenční správkyně padlé Sberbank CZ Jiřiny Lužové s Českou spořitelnou. Ta údajně nabídla za úvěrové portfolio Sberbank takovou cenu, která by měla stačit na výplatu 90 procent pohledávek samospráv. Mezi věřiteli banky je kolem dvou set měst a obcí, které požadují celkem 3,6 miliardy korun. Kraje mají vůči bance pohledávky za dalších 3,3 miliardy korun.
Samosprávy budou poslední, na které se dostane při výplatě peněz. Jako první věřitel bude ze zákona uspokojen s pohledávkou kolem 27 miliard korun Garanční systém finančního trhu, který v posledních měsících vyplácel lidem pojištěné vklady. Poté se dostane na fyzické osoby a malé a střední firmy. Kraje, města a velké firmy jsou až v poslední skupině. „Jinak řečeno, jsme odkázáni počkat na to, co na nás nakonec zbyde,“ uvedl hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO), který není spokojen s procesem insolvence.
Lužová stále nesdělila výši nabídky České spořitelny za úvěrové portfolio Sberbank, tedy nejcennějšího aktiva zkrachovalé instituce. Nominální hodnota portfolia činí 47,7 miliardy korun. Hovoří se o tom, že Česká spořitelna nabídla něco mezi 35 a 40 miliardami korun. Nabídka by podle insolvenční správkyně měla spolu s dostupnou hotovostí na účtech Sberbank a zpeněžením ostatních aktiv banky stačit na úhradu většiny pohledávek. „Mělo by to dostačovat ke stoprocentnímu uspokojení věřitelů v první a druhé skupině, a s velkou pravděpodobností k více než devadesátiprocentnímu uspokojení věřitelů ve třetí skupině, tedy krajů, měst, obcí a velkých společností,“ uvedla Lužová. K výplatě by mohlo podle ní dojít už v druhé polovině příštího roku.
Na oslavu je ale podle ekonoma a partnera poradenské společnosti Moore Czech Republic Petra Kymličky zatím brzy. „Optimismus paní Lužové úplně nesdílím,“ řekl ekonom. „Uspokojení pohledávek vůči padlé Sberbank se i v případě úspěchu jednání s Českou spořitelnou o odkupu zákaznického portfolia bude pohybovat dle mého odhadu maximálně na úrovni 75 až 80 procent,“ domnívá se Kymlička. Na zpeněžení ostatních aktiv jako třeba nemovitostí podle něj není vhodná doba. „Na druhé straně ani zmíněná úroveň uspokojení věřitelů není špatná ve srovnání s jinými insolvencemi,“ dodal.
Nabídku České spořitelny bude ještě schvalovat insolvenční soud. Následně by se prodejem měla zabývat Česká národní banka a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Pád banky způsobil radnicím nemalé problémy, na účtech zamrzly úspory na investice, dotace i peníze na běžný provoz. Premiantem je v tomto ohledu kraj Vysočina, který momentálně nedosáhne na 2,5 miliardy ze svých úspor. Zastupitelé kraje kvůli tomu v létě schválili miliardový úvěr u ČSOB na potřebné výdaje.
Zástupci Vysočiny byli součástí sedmičlenného prozatímního věřitelského výboru, kde opakovaně kritizovali postup Lužové a příliš silnou pozici Garančního systému finančního trhu. Hejtman Schrek kvůli neřešeným sporům rozhodl o odstoupení kraje z výboru a neucházel se ani o pozici ve stálém věřitelském výboru. Podle něj je potřeba změna insolvenčního zákona, aby měly samosprávy v obdobných případech přednostnější pozici.
Ve tříčlenném stálém věřitelském výboru, kde nakonec není zástupce žádné ze samospráv, došlo v posledních dnech k významné změně. Firmu Stema-Tech, která o pozici ve výboru od začátku usilovala, nahradila krátce po zvolení málo známá společnost zabývající se správou pohledávek Forderungen, jak upozornily Seznam Zprávy. Dalšími dvěma členy výboru zůstaly Česká národní banka a Garanční systém finančního trhu. Výbor minulý týden rozhodl o exkluzivním jednání o prodeji úvěrů s Českou spořitelnou.
Podle Lužové je rychlý prodej aktiv klíčový i kvůli tomu, že se stále zhoršuje platební morálka dlužníků. Sberbank, která přišla o licenci v České republice poté, co Rusko rozpoutalo koncem února válku na Ukrajině, má téměř čtyři tisíce dlužníků z řad právnických osob a více než třicet tisíc dlužníků z řad fyzických osob, z čehož necelou třetinu tvoří hypotéky.
