Kraje ruší kojenecké ústavy, i když vláda návrh na jejich postupný konec neschválila

Pěstouni

Pěstouni Zdroj: Jiří Nováček

Pěstouni
Pěstouni
Pěstouni
Pěstouni
Pěstouni
6
Fotogalerie

Vláda neschválila materiál, na jehož základě mělo dojít k postupnému rušení kojeneckých ústavů.

Promarněná šance. Tak vnímají odborníci na pěstounskou péči rozhodnutí vlády, která odložila návrh ministerstva práce a sociálních věcí na transformaci péče o potřebné děti. „Vláda neřeší situaci systému péče o ohrožené děti,“ říká Marie Oktábcová z Nadace J&T.

Na materiál měly navázat změny asi patnácti norem. Nakonec by v roce 2025 začal platit zákaz posílat do ústavů děti mladší sedmi let.

Některé kraje se ovšem mezitím samy snaží omezovat posílání batolat do ústavů. Pardubický kraj letos schválil strategii, díky níž se postupně úplně přestanou nejmenší děti do ústavů posílat. „Zastáváme názor, že malé děti do ústavních zařízení nepatří,“ říká Pavel Šotola, radní Pardubického kraje. Tamní dětská centra a domovy mají vlastní plány, jak se přemění na komunitní péči a posílí terénní i ambulantní pomoc rodinám. Podobně jako ve Zlínském kraji, kde přestali nejmenší děti posílat do ústavů loni.

Podle většiny ostatních krajů to nejde, a k ministerskému materiálu měly negativní připomínky. „Bez ústavů, které poskytují i těm nejmenším dětem okamžitou krátkodobou pomoc, se v budoucnu neobejdeme,“ míní Pavel Svoboda, náměstek hejtmana Libereckého kraje.

Také podle Martina Kupky, náměstka hejtmanky Středočeského kraje, se vždy budou muset některé děti spolehnout na ústavy: „Není pravda, že jediná správná cesta je nedat ani jedno dítě do ústavu. Může to některé děti ohrozit.“

Zákaz posílat malé děti do ústavů kolektivní péče se chystá už dlouho. Podle dřívějších vládních slibů měl nastat už loni. Péče o dítě v dětském domově pro děti do tří let věku vyjde měsíčně veřejné rozpočty zhruba na 50 tisíc korun, zatímco náhradní rodinná péče na 20 tisíc korun.

Jiný kraj, jiný přístup k ústavní péči o děti
  • Olomoucký kraj: „Olomoucký kraj se snaží zejména v oblasti péče o děti raného věku co nejvíce podporovat náhradní rodinnou péči, a to prostřednictvím pěstounské péče na přechodnou dobu,“ říká hejtman Olomouckého kraje Ladislav Oklešťka. „Péče o malé děti formou kolektivní ústavní výchovy není vůbec ideální řešení,“ dodává.
  • Karlovarský kraj: „Z praxe vyplývá nutnost lepšího propracování současného systému zejména v oblasti pěstounství na přechodnou dobu a dlouhodobého pěstounství,“ říká mluvčí kraje Jana Lukášová. Překážkou úplného zrušení ústavů pro nejmenší děti je podle ní právě nedostatek pěstounů.
  • Liberecký kraj: „Cílem dlouhodobé politiky Libereckého kraje v této oblasti je i nadále snižovat jejich počet a ústavní péči co nejvíce nahrazovat péčí pěstounskou. Neboť náhradní rodinná péče má na psychický vývoj dítěte mnohem pozitivnější vliv než ústavní prostředí,“ říká Pavel Svoboda, náměstek hejtmana Libereckého kraje. Stejně podle něj ale budou ústavy potřeba. „Akutních případů, kdy se o zabezpečení základních potřeb dítěte musí postarat obec a posléze i kraj, se vyskytuje stále dost. Jsou to například tragické dopravní nehody, vážná onemocnění nebo nástup rodičů do výkonu trestu, případně na léčení a podobně,“ míní Svoboda.
  • Kraj Vysočina: „I přes dlouhodobou kampaň se nám nedaří zajistit dostatečný počet pěstounských rodin pro děti se zdravotními postiženími, pro děti s výchovnými problémy, pro větší sourozenecké skupiny, pro děti jiného etnika. Většinou se jedná o kombinaci uvedených okolností,“ upozorňuje hejtman Vysočiny Pavel Franěk. V řadě rodin by pomohl vyřešit problémy plnohodnotný pracovní poměr a stálé bydlení, myslí si Franěk.
  • Královéhradecký kraj: „Do ústavního zařízení jsou děti umisťovány zcela výjimečně a většinou pouze v případě velkých sourozeneckých skupin, pro které nemáme přechodné pěstouny. V poslední době to byla skupina pěti sourozenců a skupina sedmi sourozenců,“ říká náměstek hejtmana Vladimír Derner.
  • Moravskoslezký kraj: „Moravskoslezský kraj se řadí historicky v rámci České republiky na přední místo v počtu náhradních rodičů a dětí umístěných do náhradní rodinné péče,“ uvádí tisková mluvčí kraje Petra Špornová. Od září v kraji také posílí podporu a pomoc ohrožených rodin, aby zvládly krizovou situaci a nemusely z ní děti odcházet.
  • Plzeňský kraj: „Plzeňský kraj není zastáncem striktního omezení nebo dokonce zákazu ústavní péče, a to ani u nejmenších dětí. Riziko spatřujeme také v problematickém umisťování větších sourozeneckých skupin nebo dětí s těžším zdravotním postižením do pěstounské péče,“ uvádí náměstek hejtmana Zdeněk Honz.
  • Praha: „Plošný zákaz umisťování dětí do sedmi let do kolektivní péče může paradoxně v některých specifických případech ztížit možnosti výběru nejvhodnější alternativy pro konkrétní dítě,“ říká Vladimír Řepka, mluvčí Prahy. Už dnes jsou v Praze víc a víc využíváni pěstouni.
  • Pardubický kraj: Pardubický kraj využil podobně jako Zlínský, který je v tomto ohledu vzorem, fondy EHS k vytvoření transformačních plánů všech zařízení pro ohrožené děti a mládež. „Pardubický kraj v letošním roce schválil také strategii transformace péče o ohrožené děti a rodiny na území Pardubického kraje. V této strategii jsou stanovena opatření, která by postupně měla vést k tomu, aby se děti do ústavní péče nemusely dostávat. Zastáváme názor, že malé děti do ústavních zařízení nepatří,“ říká Pavel Šotola, radní Pardubického kraje. Kraj by uvítal, aby vláda přijala opatření k nastavení věkové hranice dětí, které budou moci být přijímany do ústavů.
  • Jihomoravský kraj: „Je nutné vytvoření sítě služeb pro ohrožené rodiny a děti tak, aby se přirozenou cestou snižoval počet dětí umístěných v ústavních zařízeních a současně, aby se zvyšovala kvalita péče poskytovaná v těchto zařízeních dětem, které nejsou jinak umístitelné,“ uvádí Monika Brindzáková z tiskového centra kraje.