Kraje v letošním roce počítají s nižšími příjmy, budou se muset zadlužovat

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CNB

Kraje i města se sice snaží připravit na hubený rok, především krajské vlády si ale uvědomují, že je na podzim čeká nový boj o politické přežití, a tak se na poslední chvíli snaží splnit i některé sliby z právě končícího volebního období. A některé krajské politické reprezentace kvůli tomu neváhají vylepšit rozpočet na letošní rok půjčkami.

Třeba olomoucké hejtmanství hodlá od Evropské investiční banky čerpat úvěr ve výši téměř osmi set milionů korun. Představitelé kraje argumentují tím, že potřebují spolufinancovat projekty, na které se dají čerpat peníze od Evropské unie, a výhodnost půjčky dokazují nízkým úrokem kolem jednoho procenta. Zadlužit se hodlá i kraj Vysočina či hlavní město Praha.

Většina krajů už rozpočet na letošní rok schválila, řada měst naopak letos začala hospodařit v rozpočtovém provizoriu a k finančnímu plánu se znovu vrátí koncem ledna.

S nejvyšším schodkem letos počítá Praha, a to ve výši 6,7 miliardy. Hlavní město ovšem disponuje také nejvyšším objemem financí, s rozpočtovými výdaji 43,9 miliardy korun. Druhý nejvyšší schodek plánuje Moravskoslezský kraj, a to 2,1 miliardy korun, na pomyslné třetí příčce je Jihočeský kraj se schodkem 1,1 miliardy korun. Pokud jde o výši výdajů, za Prahou se umístí Středočeský kraj se šestnácti miliardami, třetí Jihočeský hodlá vydat dvanáct miliard korun. Vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet si na letošek schválily Královéhradecký, Liberecký a Pardubický kraj a také Vysočina.

Očekávání krajů na letošní rok se značně liší. Například Olomoucký kraj předpokládá, že se mu daňové příjmy sníží asi o sto milionů korun, naopak třeba Plzeňský kraj počítá, že jeho příjmy proti loňsku vzrostou o jedenáct procent.

Před přílišným optimismem však kraje varují jak ekonomové, tak i experti z nově založené ekonomické rady Asociace krajů. Podle nich je největším rizikem pro letošní rok zvyšování sazby daně z přidané hodnoty. Tento krok vlády odsaje peníze ze všech částí veřejných financí, speciálně pak z rozpočtů krajů. Těm vzrostou zejména náklady na školství a dopravu.

Příjmy a výdaje krajůPříjmy a výdaje krajů|e15

Praha

Příjmy metropole mají činit 37,24 miliardy korun, výdaje 43,91 miliardy, rozdíl ve výši 6,67 miliardy pokryjí transfery peněz od státu hlavně do škol. Běžné výdaje mají být o pět procent nižší než letos. O konkrétním rozdělení 10,2 miliardy korun kapitálových výdajů na jednotlivé investice se má rozhodnout tento měsíc, nová koalice TOP 09 a ODS na to zatím neměla čas. Opoziční ČSSD proto hlasovala proti. Zastupitelé si otevřeli možnost úvěru ve výši až jedenácti miliard korun od Evropské investiční banky. Rozdělení investic musí schválit zastupitelstvo, na návrh primátora Bohuslava Svobody (ODS) se omezila možnost radních měnit položky rozpočtu. Rada může jednou ročně přidat či ubrat na jednu akci do 50 milionů korun.

Středočeský kraj

Středočeský kraj má hospodařit s příjmy 15,6 miliardy a výdaji 16,3 miliardy korun, schodek chce pokrýt z úvěru a přebytku loňského roku, rozpočet na ten letošní by tak měl být nakonec vyrovnaný. Kraj počítá s tím, že ze státní kasy dostane méně financí – takto plynoucí daňové příjmy by se měly snížit minimálně o 320 milionů korun, pokud hospodářský růst bude v minusu, mohl by se tento propad zvýšit na 500 až 700 milionů. Kvůli propadu příjmů hodlá hejtmanství dokončit zejména rozestavěné projekty. Například dostavbu domova pro seniory v Uhlířských Janovicích nebo nemocnice v Mladé Boleslavi. Na infrastrukturu má jít zhruba 2,7 miliardy korun, více než miliarda je vyčleněna na opravy silnic, přes 1,6 miliardy na provoz veřejné silniční a železniční dopravy.

Plzeňský kraj

Mezi radními vládne optimismus, kraj očekává nejvyšší příjmy v historii. Rozpočtové příjmy by měly proti loňskému roku vzrůst o jedenáct procent na 4,6 miliardy korun, výdaje mají činit 4,7 miliardy. Schodek chce kraj pokrýt z vlastních zdrojů, o úvěrech radní neuvažují. Přesto bude méně peněz než v loňském roce na investice, má to být zhruba 1,3 miliardy korun. Mezi nejvýznamnější projekty, s nimiž kraj počítá, patří stavba západního okruhu, přemostění Berounky v plzeňské Jateční ulici a výstavba budovy záchranné služby v Plzni na Borech.

Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj bude příští rok hospodařit s rozpočtovým přebytkem 100 milionů, s příjmy 3,3 miliardy a výdaji 3,2 miliardy korun. Rozpočet je postaven na předpokladu, že ekonomika státu bude stagnovat. Nejvíce peněz dá hejtmanství na dopravní obslužnost, dotace autobusových a vlakových spojů ho přijde na zhruba 630 milionů. Krajské nemocnice dostanou na provoz 176 milionů, na údržbu silnic kraj počítá s 447 miliony. Na platy krajských úředníků chce dát 134 milionů, tedy o tři miliony méně než vloni. Méně peněz půjde i na investice, přednost budou mít ty spolufinancované Evropskou unií. Na vlastní investice by měl kraj dát 388 milionů, jejich největší část půjde na projekty spolufinancované dotacemi z Evropské unie. Například na opravy silnic by kraj příští rok měl dát asi půl miliardy korun.

Olomoucký kraj

Krajská vláda se rozhodla, že pro letošek maximálně využije dotace z Evropské unie. Aby mohla takové projekty spolufinancovat, rekordně se zadluží. Hejtmanství hodlá z třímiliardového úvěrového rámce, který má kraj u Evropské investiční banky odčerpat minimálně 2,5 miliardy korun, od Komerční banky si půjčí 700 milionů. Celkové zadlužení se tak téměř vyrovná celkovým rozpočtovým příjmům na letošní rok. V plánu má řadu investičních akcí. Chce dokončit centrum pro slabozraké v Olomouci, k prioritám patří i přestavba olomouckého Slovanského gymnázia, v oblasti sociální pak pavilon seniorů v olomouckých Chválkovicích. Opravy by se měl dočkat zámek v Čechách pod Kosířem, začnou úpravy internátu Střední průmyslové školy stavební v Lipníku nad Bečvou, Ústavu sociální péče Nové Zámky a nová expozice vznikne v olomouckém Vlastivědném muzeu.

Moravskoslezský kraj

Hejtmanství bude hospodařit tak jako v minulých letech se schodkem, letos to budou 2,1 miliardy korun. Hlavní zásadou rozpočtu je snaha získat finanční maximum z evropských dotací na spolufinancování důležitých projektů a snaha o dostatek prostředků na akce, které přispívají k reprodukci majetku kraje. Příjmy kraje mají dosáhnout 6,9 miliardy, výdaje 8,1 miliardy. Schodek hodlá krajská vláda hradit volnými finančními prostředky z rozpočtu roku 2011 ve výši 626 milionů a úvěry. Ty od ČSOB mají sloužit k předfinancování „evropských“ projektů, peníze od Evropské investiční banky pak převážně na úhradu vlastního podílu kraje u akcí spolufinancovaných z evropských zdrojů. Mezi největší investice spolufinancované z evropských finančních zdrojů patří rekonstrukce osmnácti úseků silnic II. a III. třídy v celkové výši 998 milionů, kolejové napojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava ve výši 385,5 milionu, výstavba jižního obchvatu Opavy, projekt Ekologizace zdravotnických zařízení zřizovaných Moravskoslezským krajem nebo projekty modernizace, rekonstrukce a výstavby sportovišť vzdělávacích zařízení. Mezi investicemi financovanými z prostředků kraje se objevuje rekonstrukce mostu přes železniční trať a mostu přes potok Sýkoreček—silnice II/480 v Kopřivnici, dokončení Malé scény Těšínského divadla v Českém Těšíně nebo rekonstrukce operačního sálu očního oddělení ve Slezské nemocnici v Opavě.

Jihomoravský kraj

Mírně schodkový rozpočet s příjmy ve výši 5,1 miliardy a výdaji šest miliard korun. Deficit by měly dílem nevyčerpané zůstatky ve fondech a také půjčka od Evropské investiční banky. Ta má kraji umožnit, aby letos investoval až 3,3 miliardy korun. Pokud jde o výdaje, největší částky jsou plánovány na dopravu a školství. První položka dosáhne 2,3 miliardy korun, druhá spolkne přes miliardu. Prioritou při sestavování rozpočtu bylo zachování současných služeb a zajištění fungování organizací, které pod kraj spadají. Rozpočet také počítá s evropskými dotacemi, za ně se mají například opravovat silnice druhých a třetích tříd, mosty, či stavět protihlukové stěny a platit projekty budoucích staveb.