Ti, kteří se již vyléčili z nemoci COVID-19, mohou pomáhat dalším nakaženým. Lékaři doslova volají po covidové neboli rekonvalescentní plazmě a žádají všechny, kteří nemoc prodělali, aby se dostavili k odběru krevní plazmy. Je však nutné, aby byl dárce přibližně dva týdny po uzdravení a splňoval veškeré podmínky (viz Podmínky). S dárcovstvím však nelze příliš otálet, protože protilátky postupně ztrácejí sílu.
Léčba plazmou se v posledních desetiletích úspěšně používala například při onemocnění ebolou. Plazma již vyléčených lidí z nemoci COVID-19 může být pro nové pacienty obrovskou a relativně dostupnou šancí, která není příliš nákladná a má téměř mizivé riziko nežádoucích účinků, informoval primář Ústřední vojenské nemocnice Miloš Bohoněk.
Na otázku, proč se covidovou plazmou neléčilo už dříve, odpověděl, že „na jaře nebylo tolik případů COVID-19 pozitivních, tedy nebylo tolik osob, které by mohly plazmu darovat, natož aby byly vhodným dárcem“. Nutno říci, že rekonvalescentní plazma není vakcína, ale „materiál“, který napomáhá rychlejšímu uzdravení.
Protilátky se z lidského těla postupně vytrácejí, obvykle už kolem třetího měsíce po prodělané nemoci. To ale neznamená, že jedinec ztrácí imunitu. Zůstává mu takzvaná buněčná, „paměťová“ imunita. Pro léčebné účely ale doktoři potřebují z plazmy právě ony protilátky, a tak apelují na vyléčené pacienty, aby se dostavili včas k odběru krevní plazmy, která by pro některé pacienty mohla být „záchranným kruhem“.
Primář Thomayerovy nemocnice v Praze Petr Turek sdělil, že prozatím zaregistrovali stovku dárců, nicméně ne všichni měli hladinu protilátek takovou, aby plazma byla vhodná k léčbě. „Ochota lidí darovat krevní plazmu k léčbě nemocných s COVID-19 roste s tím, jak se šíří informace o této možnosti. Donedávna o ní věděl málokdo,“ říká Turek.
Primář Bohoněk připomíná, že odběr plazmy není pro organismus náročný či nebezpečný úkon. „Odběr plazmy je sice časově náročnější (trvá 40 až 50 minut – pozn. red.), ale fyziologicky znamená nižší zátěž než například odběr krve, protože plazma je roztok vody, bílkovin a solí, které se prakticky okamžitě doplní,“ vysvětluje Bohoněk.
V Ústřední vojenské nemocnici bylo dosud zhruba 150 dárců, kteří darovali přibližně 500 jednotek plazmy. Nejvyhledávanějšími jsou hlavně dárci s méně častou krevní skupinou, tedy AB a B.
Kampaň na podporu odběrů covidové krevní plazmy zahajuje také nadační fond Kapka Naděje. „Iniciativa Kapka naděje pro nemocné s covidem si klade za cíl zprostředkovat informace o možnosti darování rekonvalescentní plazmy široké veřejnosti. Zájemcům na našem webu nabízíme informační servis a kontakty na jednotlivé transfúzní stanice,“ říká Jan Fischer, ředitel nadačního fondu Kapka Naděje.
„Nemocných jsou desítky tisíc a mnoho z nich může po prodělání onemocnění pomoci těm, kteří jsou hospitalizovaní ve vážném stavu. Věřím, že možnost přispět darováním krevní plazmy k záchraně lidského života nás dokáže v těchto nelehkých časech spojit a podaří se nám společně pomoci co nejvíce z nás, kteří na naši pomoc čekají,“ dodává.
Podmínky darování krevní plazmy
1) Dárce se může dostavit až čtrnáct dní po uzdravení z nemoci COVID-19.
2) Musí být ve věku 18 až 60 let.
3) Musí prodělat typické příznaky nákazy.
4) Je třeba, aby dárce splnil klasické podmínky pro darování krve.
5) Dárce nesmí v posledních šesti měsících prodělat operaci nebo absolvovat endoskopické vyšetření, tetování či piercing.
6) Nesmí trpět závažným onemocněním, nesmí prodělat rakovinu, infekční žloutenku B nebo C a nesmí patřit do rizikové skupiny z hlediska přenosu krevní nákazy.
Transfúzní oddělení, na která se mohou obrátit dárci rekonvalescentní plazmy
Thomayerova nemocnice
FN Ostrava
FN Olomouc
Krajská zdravotní Liberec
Krajská zdravotní – Ústí nad Labem
Slezská nemocnice v Opavě
ÚVN Praha
Krajská nemocnice T. Bati, Zlín
VFN v Praze
Nemocnice České Budějovice
Fakultní nemocnice Brno
FN Královské Vinohrady
ÚHKT Praha
