Pražská Univerzita Karlova jako první vysoká škola v Česku založila stoprocentně vlastněnou soukromou firmu. Společnost s názvem Charles University Innovations Prague (CUIP) má usnadnit přenos akademických znalostí do firemního prostředí.
Založení soukromé firmy navazuje na zahájení provozu Centra pro přenos technologií a poznatků UK, ke kterému došlo v roce 2007. Tento způsob implementace technologií do praxe byl však administrativně náročný a zdlouhavý, což celý proces komplikovalo. Pomocí koncepčního zakládání spin-offů jakožto komerčních projektů se má ale proces zlepšit.
Základní jmění nové společnosti je tři miliony korun a její další financování bude probíhat z hospodářských aktivit vysoké školy. Vedení univerzity přitom očekává, že finančně nezávislou by se instituce mohla v horizontu přibližně pěti let. Mohou tomu pomoci také stále rostoucí příjmy z transferu technologií, které na půdě školy vzniknou. Zatímco před třemi lety byla částka přibližně 11 milion, v loňském roce dosáhla více než trojnásobku.
Prolínání akademického a komerčního prostředí není v Česku nic výjimečného, často probíhá ve formě takzvaných spin-offů, například brněnská Masarykova univerzita jich již založila celkem třináct. Zatímco spin-offy se však zabývají konkrétními projekty a jednotlivými aplikacemi, na kterých vědci s firmami spolupracují, nově vzniklá společnosti Univerzity Karlovy má takové projekty zaštiťovat. „V rámci CIUP bude možné průřezově jednat, a to i napříč jednotlivými fakultami,ׅ“ vysvětluje rektor univerzity Tomáš Zima.
Inspiraci Univerzita Karlova čerpala především u Akademie věd, která k podobnému konceptu přistoupila již dříve. „Inspiračním vzorem mohla být například univerzita ve Stanfordu a její napojení na Silicon Valley, spíše jsme se dívali na britský systém,“ vysvětluje Zdeněk Hostomský z Akademie věd.
Prorektor univerzity pro vědu a výzkum Jan Konvalinka dodává, že pro vědecké pracovníky bývá mnohdy komplikovaná administrativní práce související s vývojem technologií. „Komerční partner zároveň ví, jak mají jednání s firmou probíhat, což je pro něj jednodušší než spolupráce se vzdělávací institucí,“ dodává Konvalinka.
V minulosti byly české univerzity právě kvůli nedostatečné spolupráci s komerční sférou kritizovány, což uznává i Zima. „Je pravdou, že k založení vlastní společnosti mohlo dojít již třeba před pěti lety,“ říká rektor univerzity, podle kterého je jedním z hlavních důvodů izolace, ze kterého se po roce 1989 české akademické prostředí dostávalo. Pionýrem byla zahraniční univerzita v nizozemské Lovani, která dceřinou společnost založila před patnácti lety, Univerzita Karlova na to navázala nejdříve právě založením Centra pro přenos technologií.
To bude na univerzitě stále fungovat, soustředit se ale bude především na získávání projektů, ochranu duševního vlastnictví a na komunikaci s akademickou obcí. V rámci CUIP pak budou partnerům představovány projekty s komerčním potenciálem. Už nyní má přitom univerzita vytipované první projekty pro spolupráci s firmami, blíže však zástupci školy dohody nekomentovali.
