Stamiliardová investice do amerických nadzvukových letounů páté generace F-35 i s potřebnou infrastrukturou se Česku vyplatí jen v případě, že využije všechny nebo alespoň většinu schopností těchto asi nejpokročilejších zbraňových systémů současnosti. Zkušenosti s téměř dvacetiletým provozem švédských strojů JAS-39 Gripen však ukazují opak. Armádě slouží k operacím typu Air Policing, jako je ostraha tuzemských jaderných elektráren či vzdušného prostoru spojenců. Teprve před pár lety začali piloti cvičit letecké střety na větší vzdálenosti. A pumy pro útoky na pozemní cíle vojsko ještě ani nemá.
Ve srovnání se stíhačkami čtvrté až čtyřapůlté generace jsou F-35 spíše bombardéry pronikajícími obranou protivníka. Zároveň slouží jako létající sběrnice dat a počítačové centrály. Možné úkoly by ministerstvo obrany muselo nejprve definovat v novém strategickém zadání.
„Prioritou je koncepce válčení budoucnosti. Pokud pořídíme letoun páté generace, bude to na čtyřicet let. Musíme se už teď zabývat tím, jak v té době budeme válčit,“ řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Po loňském útoku Ruska na Ukrajinu se NATO připravuje na scénář aktivace článku pět Washingtonské smlouvy. To by znamenalo boj vysoké intenzity na evropském kontinentu. Revizi obranných doktrín se proto Česko nevyhne.
Základem je nová Bezpečnostní strategii České republiky, kterou na návrh Černínského paláce přijal kabinet v červnu. „Musíme reagovat na zhoršené bezpečnostní prostředí. Období míru v Evropě skončilo. Česko musí být dobře připraveno i na krajní možnost, že se stane součástí ozbrojeného konfliktu,“ uvedl šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti).
Dokument poukazuje především na hrozby a výzvy spojené s Ruskem a Čínou a zdůrazňuje nutnost dostatečných výdajů na obranu. V nejobecnější rovině by tedy byl nákup F-35 žádoucí. Pro vojáky je však základem čtyři roky stará Koncepce výstavby Armády ČR 2030 (KVAČR), která se dosud neměnila. Platí to také o nejaktuálnější Strategii vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu ČR z roku 2021. O leteckých úderech na nepřátelském území, případně o elektronickém válčišti se v dokumentech nepíše.
Přesnější politické i odborné zadání vojsku chybí. Není tudíž jasné, jak by si poradilo se širokou škálou úkolů včetně zapojení do speciálních operací, pro něž jsou F-35 určeny. „Ministerstvo obrany by mělo přesně definovat, na co vlastně F-35 potřebuje a zda využije všechny nebo alespoň většinu schopností těchto strojů. Bez toho nedává investice za sto miliard korun smysl,“ uvedl zdroj z bezpečnostní komunity, který se otázkám obrany věnuje dlouhodobě. „To, co letouny JAS-39 Gripen umějí, stále využíváme zhruba ze čtyřiceti procent,“ dodal.
To potvrdil analytik Jiří Vojáček. „České gripeny byly dlouho vyzbrojené pouze střelami na krátkou vzdálenost. Až před pár lety dostaly střely na delší vzdálenost, piloti tak začali cvičit základní boj za hranicí viditelnosti. Soudobé přesné bombardování na velké vzdálenosti se stand-off municí necvičíme vůbec, protože tuto munici nemáme. Gripeny ji ale používat umějí,“ řekl.
Nakoupit F-35 například jen se střelami vzduch-vzduch by bylo krajně neefektivní. „Abychom letouny pořádně vyzbrojili, vyžádá si to další desítky miliard korun,“ podotkl Vojáček.
Podle KVAČR, přesněji části koncepce nazvané Milník 2030, má být nadzvukové letectvo hlavním prvkem ochrany vzdušného prostoru Česka. Až v roce 2030 mají piloti dosáhnout schopnosti podporovat operace pozemních sil za všech povětrnostních podmínek ve dne i v noci. V dlouhodobém výhledu pro obranu se pak uvádí, že v roce 2035 bude české letectvo schopno působit v celém spektru operací a dosáhne plné interoperability s ostatními členy NATO. Dostatečnou konektivitu a vybavení na sdílení dat však mají i generačně starší stroje, než jsou F-35.
Obrana argumentuje potřebami do budoucna. „Z platných strategických dokumentů ČR i NATO, z vojenského doporučení vládě a samozřejmě také z aktuálního bezpečnostního kontextu jasně plyne, že operační požadavky armády po roce 2040, které budou zahrnovat výrazné rozšíření úkolů oproti současnému stavu, bude možno plnit pouze s letouny páté generace v počtu 24 strojů. To je ostatně počet, který byl před lety plánován i pro letouny Gripen,“ uvedl mluvčí ministerstva Jiří Táborský.
Co by obnášel nákup 24 letounů F-35
Americké ministerstvo zahraničí schválilo případný prodej 24 letounů F-35 Česku za 5,62 miliardy dolarů, zhruba 120 miliard korun. Podle české vlády je cena nejvyšší možná, ve finále by to mělo být méně.
Vedle samotných strojů je v ceně desetiletý servis, výcvik pilotů a pozemního personálu nebo modernizace vojenského letiště v Čáslavi. Cena nezahrnuje pohonné a další provozní hmoty či platy pilotů a techniků. Provoz by prodražovala přísná bezpečnostní opatření. USA si bedlivě hlídají, aby jakékoli údaje o F-35 nepronikly do Ruska, Číny nebo i k evropským leteckým společnostem.
Oprava a rozšíření přistávací a vzletové dráhy na čáslavském letišti jsou plánované v každém případě. Pro F-35 by se však musely vybudovat větší a klimatizované betonové hangáry, takzvané úly. Nezbytná by byla také výstavba datových center a dalších specializovaných pracovišť na monitoring a diagnostiku. Plot kolem letištního areálu by byl dvojitý s kamerami. Všechny dodavatelské firmy by musely mít prověrky, výrazně náročnější by byly i certifikační procesy. Vše včetně výběru soukromých subjektů zajišťujících stavební a další zakázky by kontrolovala a schvalovala americká strana podle vlastních pravidel.
Nemalé náklady by si vyžádal pozemní personál, jehož počty by byly až trojnásobně vyšší. Posílily by i strážní jednotky. Nejen piloti, ale každý, kdo přijde s F-35 do styku, by podle deníku Právo byl nucen podepsat závazek doživotní mlčenlivosti.
