Současný volební zákon je ke koalicím nepříznivý. Zatímco na komunální či senátní úrovni nejsou koalice ničím svázané, do poslanecké sněmovny musí získat dvojnásobek až trojnásobek procentního zisku než běžné strany. Lidovci navrhují snížení této hranice, k čemuž jsou však větší strany zdrženlivé.
O návrhu lidovců snížit uzavírací klauzuli pro vstup koalic do dolní komory na 7, 9 a 11 procent ze současných 10 (pro dvojkoalice), 15 (pro trojkoalice) a 20 (pro čtyřkoalice a vice) procent se bude hlasovat až na podzim. Sněmovna měla o návrhu rozhodovat ve třetím čtení už tento týden, ale poslanci si odhlasovali dřívější start sněmovních prázdnin a bod se tak přesunul na září.
„Ten volební zákon je neblahé dědictví opoziční smlouvy tehdejší ČSSD a ODS, které si chtěly pojistit moc a vytlačit malé politické strany. Jsme přesvědčeni, že je naopak potřeba posílit zastoupení v Poslanecké sněmovně, aby to spektrum bylo širší,“ říká šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Návrh na snížení klauzule podpořil i ústavně-právní výbor, kterému předsedá Marek Benda (ODS).
Sama ODS přitom nemá jasno, zda návrh podpoří. „O postoji klubu budeme jednat na podzim, naši zástupci ve výboru návrh podpořili,“ řekl Zbyněk Stanjura (ODS). „Jako konzervativní politik nejsem pro to, abychom připravovali jakékoli změny volebních zákonů,“ řekl nicméně v dubnu předseda ODS Petr Fiala. Sociální demokracie, která spoluvytvářela původní zákon, se také zatím nechce vyjádřit ke svému postoji. Hnutí ANO na dotazy redakce neodpovědělo.
Z velkých stran jsou nicméně pro snížení hranice Piráti, kteří dokonce navrhují snížení klauzule pro všechny strany a koalice na čtyři procenta. „My to snížení kvora navrhujeme, přestože nás to může připravit o nějaké mandáty. My si prostě myslíme, že je to správně,“ řekl poslanec Mikuláš Ferjenčík. Snížení hranice podporují další menší strany jako TOP 09 nebo Starostové.
Odlišné hranice pro koalice než pro samostatné strany jsou podle politiků v zákoně proto, aby se do sněmovny nedostalo za pomoci účelových koalicí, které se po volbách hned rozpadnou, příliš mnoho stran. Od zavedení vysokých hranic z dob opoziční smlouvy se strany příliš do koalic nehrnuly. Fiaskem dopadla i plánovaná koalice lidovců a Starostů před loňskými sněmovními volbami, strany se bály, že nedokáží spolu překročit 10procentní hranici a nakonec kandidovaly samostatně.
Zásadně proti snížení klauzule jsou poslanci z hnutí SPD, podle kterých chtějí malé strany měnit volbní zákon ve svůj prospěch. „Nesouhlasíme s tím, jelikož volební zákony by se neměly ohýbat na základě momentálního neúspěchu KDU-ČSL,“ řekl Tomio Okamura (SPD).
Lidovci rovněž navrhli jiný způsob přepočtu hlasů na mandáty a tedy opuštění D’Hondtovy metody, která zvýhodňuje strany s vyšším volebním ziskem. Hnutí ANO například v loňských sněmovních volbách potřebovalo na jeden mandát poslance 19 tisíc hlasů voličů, naopak Starostové potřebovali na mandát 43 tisíc voličů. „To je nespravedlivé a jsme přesvědčeni, že každý hlas by měl mít stejnou váhu,“ řekl Bartošek. Tuto změnu však ústavně-právní výbor nedoporučil plénu ke schválení.
„Je to jakýsi nešvar silných stran. Všichni mají pocit, že budou silní donekonečna, aby se jednoho kalného rána probudili jako ODS nebo ČSSD a zjistili, že třicet procent je už dávno minulostí a že i oni potřebují v rámci systému nějakou ochranu,“ dodal Bartošek. Opuštění D’Hondtovy metody podporují kromě malých stran i Piráti nebo komunisté.
Před podzimními komunálními a senátními volbami se ale strany nebojí spojovat do koalic, zde žádná hranice neplatí. Například v Praze vzniká velké uskupení tvořené TOP 09, STAN, KDU-ČSL, LES a Demokraty Jana Kasla, které chce dobýt magistrát.
Mnohé ze známých kandidátů na senátory také podporuje více stran, ať už jsou to bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Pavel Fischer, nebo rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Zatímco Bek usedne v případě zvolení do senátorského klubu Starostů a nezávislých, u mnohých kandidátů zůstává otázkou, do kterého z klubů po zvolení usednou.
