Poslední překážka, která miliardáři Ivanu Chrenkovi bránila ve stavbě administrativního centra, padla. To má nahradit soubor brutalistních budov Transgasu, který teď přišel o dočasnou památkovou ochranu.
Poslední překážka, která miliardáři Ivanu Chrenkovi bránila ve stavbě administrativního centra, padla. To má nahradit soubor brutalistních budov Transgasu, který teď přišel o dočasnou památkovou ochranu.
Nad objekty drželo ještě donedávna ochrannou ruku ministerstvo kultury tím, že rozjelo přezkumné řízení verdiktu památkářů z loňska. Ti rozhodli, že Transgas kulturní památkou není. Zastavením řízení jim ministerstvo dalo za pravdu.
Investorovi HB Reavis miliardáře Chrenka tak otevřelo cestu k demolici staveb a budování kanceláří. „Na místě dnešních tří naddimenzovaných budov Transgasu vznikne hned sedm domů, které se přizpůsobí okolnímu měřítku Vinohrad,“ uvedla společnost. Stavba má podle mluvčího HB Reavis Jakuba Vernera Měla začít příští rok a hotová bude v roce 2021.
Ministerstvo zdůvodnilo v usnesení, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí. Dále uvedlo, že detaily staveb, fasád a zábradlí se nacházejí mimo lidské měřítko a zdůrazňuje, že se v areálu „neudála žádná významná kulturně historická událost.“ Domy navíc nejsou na rozdíl od budovy Ingstavu nebo Kotvy významným příkladem brutalismu, tvrdí instituce.
Možnosti pro záchranu Transgasu se tím podle Klubu za starou Prahu, který o prohlášení staveb za památku usiloval, vyčerpaly. Je velice smutné, že tato situace se opakuje v poslední době poněkolikáté,“ řekla šéfka klubu Kateřina Bečková.
Jednotní nejsou v názoru na demolici ani odborníci. „Jde o stavby, které byly projevem omezeného dobového urbanismu, který cíleně boural přirozenou kulturu měst a vytvářel až bezcitně solitéry,“ kritizovala Transgas architektka Eva Jiřičná.
Zastání naopak budovy mají u kurátora Rostislava Koryčánka. „Realizace Transgasu je jednou z několika spojnic, která udržovala mentální propojení československé architektury s evropským děním. Odvážnost konstrukčního a architektonického má v sobě ještě další kvalitu, kterou je zužitkování energie samotného místa,“ řekl pro portál archiweb.
Dílo vytvořil tým Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Stavby vznikaly mezi lety 1966 a 1976. Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí pod budovou Českého rozhlasu.
Podívejte se na současný stav Transgasu a nový komplex budov, které ho nahradí:
