Ministr vnitra Metnar navrhl odvolat odvolat šéfa civilní rozvědky

Ministr vnitra Lubomír Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar Zdroj: ČTK

 Ministr vnitra Lubomír Metnar navrhl postavit ředitele civilní rozvědky Jiřího Šaška mimo službu a vláda ve středu žádosti vyhověla. Informovaly o tom servery Respekt.cz a iDnes.cz. Odvolání Šaška, který stojí v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) od léta 2014, souvisí podle Metnara s vyšetřováním hospodaření této tajné služby.

"Zahájil jsem řízení o zproštění funkce ředitele civilní rozvědky. Zítřejším dnem nabude na právní účinnosti," řekl Metnar serveru iDnes.cz. Premiér Andrej Babiš (ANO) se k záležitosti nevyjádřil a odkázal na Metnara. "Je to jeho kompetence," napsal ČTK.

O Metnarově kroku už byl informován předseda sněmovní komise pro kontrolu činnosti ÚZSI Pavel Blažek (ODS), kterému to po jednání vlády telefonicky sdělil ministr vnitra. "Jsme dohodnutí, že na jednání komise, které by mělo proběhnout příští týden, nám aktuální dění v civilní rozvědce popíše a své vládní kroky zdůvodní," napsal Blažek ČTK.

Vysvětlení od ministra vnitra v demisi či od Babiše bude chtít podle svého šéfa Jana Hamáčka i ČSSD, s níž ANO vyjednává o společné vládě. "To je samozřejmě závažný krok, pokud vláda v demisi, vláda bez důvěry zprostí služby jednoho z ředitelů tajné služby. Očekávám, že pan ministr nebo pan premiér vysvětlí, jaké důvody k tomu vedly," řekl novinářům Hamáček.

Na otázku, zda by případná výměna šéfa civilní rozvědky či šéfů státních podniků a institucí mohla představovat pro sociální demokraty překážku ve vládní spolupráci s ANO, šéf ČSSD přímo neodpověděl. "Platí, že pokud by mělo dojít ke jmenování nového ředitele, tak to by měla udělat vláda s důvěrou," uvedl Hamáček.

Šašek je postaven mimo službu, dokud nebudou vyřešeny kontrolní procesy ohledně hospodaření tajné služby, sdělil Metnar webu Aktuálně.cz. "Pan generál mi stále dokola tvrdil, že je vše v pořádku. Jeho vyjádření z posledního týdne už mě nepřesvědčila," řekl Metnar Aktuálně.cz. Dodal, že svým krokem chce zajistit objektivitu vyšetřování podezření týkajících se hospodaření tajné služby.

Podle iDnes.cz se Metnar rozhodl vůči Šaškovi vystoupit na základě interní kontroly hospodaření rozvědky. "Z těchto dokumentů vyplývá i důvodné podezření, že se ředitel ÚZSI a někteří další příslušníci úřadu dopustili jednání, která mají znaky trestných činů proti majetku a proti pořádku ve věcech veřejných," stojí podle serveru v dokumentu, kterým Metnar odůvodnil Šaškovo postavení mimo službu. Vyšetřování v rozvědce dozoruje státní zastupitelství, dodal iDnes.

Šašek vede ÚZSI od července 2014. Vedením tajné služby pověřil Metnar nového Šaškova náměstka Radka Musílka, uvedl web Aktuálně.cz.

ÚZSI je civilní rozvědka. Úkolem služby je chránit Českou republiku proti hrozbám, kterými jsou mezinárodní terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a jejich komponent, ekonomická zločinnost, různé formy politického extremismu a podobně.

Podle zákona jmenuje a odvolává ředitele ÚZSI ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel civilní rozvědky odpovědný ministru vnitra. Česká republika má tři tajné služby. Kromě ÚZSI je to ještě civilní kontrarozvědka Bezpečnostní informační služba a armádní tajná služba Vojenské zpravodajství.

Jiří Šašek je sedmým ředitelem ÚZSI

- Úřad pro zahraniční styky a informace je zpravodajská služba, která zabezpečuje informace ze zahraničí důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničněpolitických a ekonomických zájmů ČR. Ředitele ÚZSI se souhlasem vlády jmenuje a odvolává ministr vnitra, rozpočet civilní rozvědky je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra. Rozvědka dlouho neměla vlastní kontrolní parlamentní orgán, na rozdíl od ostatních tajných služeb. Příslušnou stálou komisi založila Sněmovna až letos v lednu na základě novely zákona o zpravodajských službách.

- Od vzniku samostatné ČR působilo v čele civilní rozvědky sedm ředitelů, mezi nimi například pozdější ministr vnitra a současný senátor František Bublan (2001-2004) nebo Karel Randák (2004-2006), který se po odchodu z čela služby angažuje v Nadačním fondu pro boj proti korupci. Nejdéle, od června 2007 do června 2014, působil v čele ÚZSI Ivo Schwarz, kterého vystřídal nyní odvolaný ředitel Jiří Šašek.

- Šašek (narozen 1969) vystudoval elektrotechnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni (ZČU; 1992), poté krátce pracoval jako konstruktér ve Škodě Plzeň. Mezi roky 1993 a 2006 působil u policie, nejprve jako kriminalista a později policejní rada odboru hospodářské kriminality Krajského ředitelství policie v Plzni. V roce 2004 také absolvoval Právnickou fakultu ZČU.

- Do ÚZSI nastoupil v roce 2006, kde působil v různých funkcích, byl i náměstkem ředitele. Do čela rozvědky přišel 1. července 2014 za úřadování ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). V říjnu 2015 jej prezident Miloš Zeman povýšil z plukovníka do hodnosti brigádního generála.

- Za Šaškova působení se o rozvědce psalo například v souvislosti s únosem pětice Čechů v Libanonu v červenci 2015. Podle tisku přispěla k jejich zadržení špatná komunikace mezi ÚZSI a Vojenským zpravodajstvím (jeden ze zadržených byl jeho příslušníkem). O rozvědce se pak loni spekulovalo jako o zdroji odposlechů Andreje Babiše, zveřejněných na internetu. Babiš tehdy prohlásil, že je sledován a odposloucháván agenturou, která má blízko k ÚZSI spadajícímu pod ministra Chovance, s nímž měl najaté vztahy. "Nemám na to samozřejmě důkazy, ale ty informace jsou," řekl. Šašek ale takové spekulace odmítl.

- Ve středu ministr vnitra Lubomír Metnar navrhl postavit ředitele civilní rozvědky Šaška mimo službu a vláda žádosti vyhověla. Odvolání souvisí s vyšetřováním hospodaření ÚZSI.

- Předchůdcem ÚZSI byly Úřad pro zahraniční styky a informace federálního ministerstva vnitra, na něj po rozpadu federace navázal Úřad pro zahraniční styky a informace ministerstva vnitra ČR. V roce 1994 se jeho nástupcem stal již samostatný Úřad pro zahraniční styky a informace.

- Vedle ÚZSI, tedy civilní rozvědky, funguje ještě civilní kontrarozvědka, Bezpečnostní informační služba (BIS). Jejího ředitele také jmenuje vláda, činnost BIS dozoruje zvláštní poslanecká komise. Úkolem kontrarozvědky je získávat informace o terorismu, extremismu, nelegálním obchodu se zbraněmi i o činnosti cizích zpravodajských služeb. BIS vznikla v roce 1994, navázala na činnost federálního Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a Federální bezpečnostní informační služby.