Mladší lidé začínají více a odvážněji spořit na důchod, senioři „penzijko“ rychle opouštějí
Vládě se daří přesvědčovat mladší ročníky, aby více myslely na budoucí odchod z pracovní fáze života a vytvořily si finanční rezervu. Důvodem je vyšší státní podpora měsíčních úložek a také častá medializace tohoto tématu, která souvisí s reformou stále zadluženějšího důchodového systému.
Jen za letošních prvních sedm měsíců přibylo v doplňkovém penzijním spoření téměř dvě stě tisíc nových střadatelů, plyne z dosud nezveřejněných údajů penzijních společností, které má e15 k dispozici. Aktuální čísla zároveň ukazují, že se plní i další cíl kabinetu: Senioři začínají „penzijko“ kvůli ztrátě státních bonusů rychle opouštět.
„Za leden až červenec přibylo v doplňkovém penzijním spoření výrazně přes 184 tisíc lidí, což je meziročně o osm tisíc více,“ komentuje čerstvá data prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop. „A to je třeba vzít v potaz, že do systému už jen velmi málo vstupují lidé nad šedesát let, kteří ještě nedávno tvořili zhruba čtvrtinu všech uzavíraných smluv,“ zdůrazňuje.
Mnoho lidí přechází na DPS
Penzijní společnosti si také pochvalují skutečnost, že lidé začínají v hojnější míře opouštět „staré“, takzvané transformované fondy. Zhruba každý třetí účastník mladší šedesáti let, který původní fondy opouští, přechází do modernějšího doplňkového penzijního spoření (DPS).
„Po mnoha letech přešlapování, kdy přechody tvořily jen jednotky procent nově uzavřených smluv, se situace začala razantně měnit. Každá pátá smlouva byla ‚přestupová‘,“ dodává Poklop.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:
Střadatelé navíc mění své investiční strategie v DPS a začínají být mnohem odvážnější. Zatímco ještě před pěti lety bylo v takzvaných povinných konzervativních fondech z nového DPS přibližně 40 procent prostředků účastníků, dnes už je to jen pětina.
Celkově se tak do rozhodování lidí promítá snaha vlády i doporučení nezávislých odborníků, podle nichž je potřeba vytvářet si finanční polštář. Po změnách platných právě od července přestal stát podporovat střadatele s měsíčními úložkami do 500 korun. K získání maximálního příspěvku ve výši 340 korun je v současnosti nutné pravidelně ukládat alespoň 1700 korun. Dříve stačila tisícikoruna, přičemž nejvyšší možný bonus byl limitován částkou 230 korun.
„Tempo navyšování úložek je meziročně 3,5násobné. Lidé zkrátka navyšují ve velkém. A je to znát na celkové průměrné výši příspěvku, která překonala 900 korun a míří k tisícovce,“ popisuje na konkrétních údajích šéf zájmového sdružení penzijních společností.
Pro navýšení měsíční úložky se rozhodlo celkem 530 tisíc střadatelů. Podstatnou změnou dosavadního trendu je také to, že nárůst průměrné výše úložek se od začátku roku už nepohybuje v jednotkách korun, ale v řádu desetikorun.
Senioři spoření opouštějí
Spokojen může být i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který po doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV) prosadil, aby senioři přišli o státní bonusy. Podle NERV nedávalo smysl, aby v době vysokých rozpočtových deficitů, na nichž se podepisuje i důchodový systém, dostávali penzisté ještě další veřejné peníze. „Je to spoření na penzi, nikoliv v penzi,“ argumentuje Stanjura.
Údaje penzijních společností jasně dokládají, že starších střadatelů masivně ubylo. Zatímco v posledních letech ukončovalo měsíčně spoření asi 25 tisíc lidí ve věku nad 60 let, což platilo i v prvním kvartále 2024, v červenci pak „penzijko“ bleskově opustilo 37 tisíc příslušníků této věkové kategorie. Tito lidé nyní tvoří přes polovinu odchodů ze spořicího systému.
Na konci druhého čtvrtletí měli lidé v „penzijku“ zatím nejvíce peněz – 606 miliard korun, což je mezikvartální nárůst o 8,5 miliardy. V doplňkovém penzijním spoření investovalo v účastnických fondech přes 1,91 milionu účastníků a objem jejich spravovaného majetku činil 192,6 miliardy. V transformovaných fondech, do kterých se už od roku 2012 nedá vstupovat, spořilo více než 2,21 milionu účastníků s objemem majetku 413,7 miliardy.
