Myslivecké obory na mušce ombudsmana. Řeší, zda do nich má a může mít veřejnost volný vstup

Myslivci mají přirozený zájem, aby se v oboře pohybovalo co nejméně návštěvníků.

Myslivci mají přirozený zájem, aby se v oboře pohybovalo co nejméně návštěvníků. Zdroj: ČTK/Sznapka Petr

Ombudsman Stanislav Křeček uvedl, že přístup do obor představuje střet dvou práv – práva myslivosti a práva na volný vstup do krajiny a do lesa pro veřejnost.
Vedle zámku Lány se nachází i Lánská obora
Myslivci mají zájem na intenzivním chovu zvěře. Proto zřizují obory a ohrazují je, aby zvěř z obory neunikala.
Pro myslivce je také důležité, aby se v oboře pohybovalo co nejméně návštěvníků.
Odstřel muflona nejvyšší kvality vyjde lovce na 44 tisíc.
9
Fotogalerie

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček začal po stížnostech veřejnosti zjišťovat, zda jsou myslivecké obory přístupné a jak se v nich návštěvníci mohou pohybovat. Přístup veřejnosti do obor může být podle něj nastaven různě, ale některé vyvolávají otázku, zda nevznikly účelově kvůli zamezení vstupu do krajiny. Kancelář veřejného ochránce práv to uvedla na svém webu.

„Setkávám se se stížnostmi, že lidé nemohou navštěvovat mysliveckou oboru, protože tam její uživatel omezil vstup či ji úplně znepřístupnil. Osobně jsem se přesvědčil, že ne vždy je možné do obory vstoupit a že ne vždy se tam dá volně pohybovat,“ uvedl Křeček. Na základě několika případů a informací z médií však podle něho není možné zobecňovat, jaké možnosti přístupu do obor veřejnost má.

Křeček uvedl, že přístup do obor představuje střet dvou práv – práva myslivosti a v něm zahrnutého práva zřizovat obory a práva na volný vstup do krajiny a do lesa pro veřejnost.

Osoby vykonávající právo myslivosti mají podle ombudsmana zájem na intenzivním chovu zvěře. Proto zřizují obory a ohrazují je, aby zvěř z obory neunikala. Mají také zájem, aby se v oboře pohybovalo co nejméně návštěvníků. Naopak veřejnost se chce – a má na to právo – v krajině a v lese volně pohybovat.

Ombudsman se v nejbližší době obrátí na orgány státní správy myslivosti, orgány státní správy lesů a orgány ochrany přírody. „Od nich bych chtěl získat informace o možnosti přístupu veřejnosti do obor a podmínkách pohybu v nich. Protože bych však rád znal také názor uživatelů na pohyb veřejnosti v jejich oborách, obrátím se v pozdější fázi výzkumu rovněž na ně,“ uvedl Křeček.