MŽP chce rozšířit dotace na výměnu kotlů, pilotní má být Ostrava

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Tomas Novak, Euro

ČTK

Stát chce Čechy motivovat k masivní výměně zastaralých kotlů. Příští rok by si obyvatelé nejvíce znečištěných regionů mohli vybrat mezi moderními kotli nejen na uhlí, ale i na biomasu či plyn nebo jejich kombinaci. Dotované z fondů EU by mohly být všechny druhy a nově by si tak na evropské peníze mohli "sáhnout" i přímo občané.

Jedinou podmínkou budou vyšší emisní třídy, co minimálně zatěžují ovzduší, a současně snížení emisí oxidu uhličitého o 30 procent. Řekl to ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Jeho resort se změnu snaží prosadit v Bruselu v rámci nového Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Pilotním projektem by se mohla stát Ostrava, Brabec o tom minulý týden už jednal s ostravským primátorem.

Až devět miliard z fondů

MŽP chce získat až devět miliard korun z fondů, to je dvacetkrát víc, než doposud šlo do kotlíkových kotací. Urychlily by výměnu až 100 tisíc starých kotlů za nové.

„Když to půjde dobře, tak bychom měli výzvy od příštího druhého pololetí začít vypisovat i na kotlíky. Bude to souviset se schválením OPŽP. Pokud jde o částku, tak by měla být minimálně tak výhodná, jako je dnes na kotlíkové dotace,“ uvedl Brabec.

Zdůraznil, že nejvíce postižené kraje, Ústecký a Moravskoslezský, trápí nejen špatné ovzduší, ale i nezaměstnanost a nízké příjmy. Lidé by podle něj měli unést provoz nového kotle především finančně.

V současnosti MŽP s Bruselem jedná zejména o snížení emisí oxidu uhličitého a prachových mikročástic. Pouze s výměnu kotlů uhlí za uhlí by Evropská komise vzhledem ke své klimatické politice považovala problém.

Od roku 2012 se dodnes podle Státního fondu životního prostředí vyměnilo 1701 kotlů za téměř 73 milionů korun, ve skutečnosti jich bude víc, protože další údaje mají kraje. Na úřady přišlo 6000 žádostí, z evropských fondů se proplatilo téměř půl miliardy korun.

Vyměnily se kotle v Královéhradeckém, Plzeňském, Středočeském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Ty přispívaly zhruba polovinou částky, druhá pak šla z národních zdrojů. Letos zájemci z celé ČR podali přes 4000 žádostí.

Kotle pro 100 tisíc domácností

MŽP odhaduje, že pokud by se druhy kotlů daly kombinovat, zasáhla by výměna až 100 tisíc domácností. Jestliže kdyby ale byly jen na plyn s biomasou, byla by jich polovina. „To je zásadní rozdíl. Máme zájem, aby se z lokálních topenišť z programu vyměnilo maximum. To je důvod, proč pořád bojujeme o nějakou možnost kombinace,“ vysvětluje Brabec. Staré kotle první a druhé emisní třídy se budou muset vyměnit do roku 2022.

Málokdo si podle Brabce uvědomuje, že nejmodernější kotle, byť jsou na uhlí a mají automatické přikládání, mají propracovanou technologii, která snižuje emise rakovinotvorných prachových mikročástic až o 97 procent.

„Už není velký rozdíl z hlediska prachových mikročástic mezi biomasou, jejímž spalováním rovněž vznikají, a mezi hnědým uhlím v těchto moderních kotlích,“ tvrdí ministr.

MŽP v rámci novely zákona o ovzduší také pracuje na možnosti větší kontroly toho, čím lidé topí, a případné kombinaci práva na soukromí a na zdravé životní prostředí.