Na ministerstvech je kolem 10,6 procent volných zaměstnaneckých míst. Pracovních a služebních míst je na 14 ministerstvech celkem 15 848, z nichž je zhruba 1687 neobsazených. Na některých ministerstvech se dlouhodobě nedaří obsadit pozice, které vyžadují vysokoškolské vzdělání v oblasti práva. Většina míst je v Praze, kde byla v říjnu pouze 2,5procentní nezaměstnanost. Práci tak v hlavním městě hledalo 23 471 lidí, na výběr měli z 39 461 volných míst.
Na ministerstvu vnitra, které má nejvyšší počet zaměstnanců, se nedaří déle než půl roku obsadit zhruba 140 míst. Důvodem je malý či žádný zájem o pozice, nebo vysoká fluktuace na těchto místech. Zejména to jsou místa, kde jsou zaměstnanci v kontaktu s cizinci v rámci azylového či pobytového řízení. Druhou skupinou jsou odborná místa v oblasti práva nebo IT ve vyšších platových třídách, pro které je typické opakované neúspěšné výběrové řízení.
Stejné problémy jako na vnitru sledují i na ministerstvu práce a sociálních věcí. "Vzhledem k současné situaci na trhu práce lze konstatovat, že je vyšší fluktuace zaměstnanců a nižší počet kvalifikovaných uchazečů," uvedl Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva, kde nyní zejména potřebují odborníky na evropské fondy, informační technologie či posudkové lékařství.
Některá volná místa jsou blokována pro stávající zaměstnance. "Obecně se obtížněji obsazují místa do pracovního poměru na dobu určitou za zaměstnance na mateřské nebo rodičovské dovolené," sdělila Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí.
"Dlouhodobě máme problém obsadit pozice s požadavkem právnického vzdělání, zejména v oddělení veřejných zakázek - do těchto výběrových řízení se opakovaně nehlásí žádní žadatelé," uvedla Simona Cigánková z ministerstva kultury. Lidi se vzděláním v právním směru hledají také na dopravě, obraně, školství, životním prostředí nebo na spravedlnosti. Tyto pozice jsou většinou ve 13. a 14. platové třídě.
Obtížněji se obsazují služební než pracovní místa. Důvodem je, že se tato místa obsazují správním řízením, které způsobuje administrativní zátěž a prodlužuje výběrové řízení. "Z těchto příčin potencionální zaměstnanci mnohdy ztratí zájem. Dále se jedná zpravidla o služební místa ve vyšších platových třídách (12. až 14. platová třída), kde je v určitých oborech, např. v oblasti IT nebo míst pro právní odborníky, státní správa nekonkurenční oproti podnikatelskému sektoru," sdělil Jakub Říman z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Platové tarifní tabulky ve státní službě zahrnují 12 stupňů podle let praxe a 16 tříd podle vzdělání. Vysokoškoláci mají 12. a vyšší třídu. Podle délky praxe a vzdělání tak má zaměstnanec ve služebním poměru ve 13. platové třídě 25 210 až 37 890 korun a ve 14. platové třídě 28 730 až 43 180 korun.
