S téměř dvaceti tisíci neobsazenými místy ve státní správě počítá návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Sedm tisíc nových pozic má navíc vzniknout. Nastupující vláda Spolu s Piráty a STAN, která slibuje zeštíhlení ministerstev, chce finanční plán přepracovat. Její první kroky mají vést právě k částečnému seškrtání takzvaných mrtvých duší. Z předpokládaného snížení schodku o 80 miliard korun to může vygenerovat osminu. Stejnou částku lze ušetřit na platech.
„První cestou bude zrušení neobsazených míst,“ řekl šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan, který se má stát příštím ministrem vnitra.
I další pravděpodobní členové nového kabinetu hodlají šetřit nejprve na prázdných postech, na něž přitom úřady dostávají peníze, a teprve pak zvažovat, kteří zaměstnanci jsou případně postradatelní.
Plyne to i z koaličního programu: „Na základě inventury všech agend státu do roka představíme konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst. Zbytečné úřední úkony zrušíme a potřebné služby zefektivníme,“ stojí v dokumentu.
Návrh rozpočtu počítá s 19,4 tisíci prázdných tabulkových míst, přičemž každé z nich podle loni uzákoněných pravidel stojí polovinu toho, co obsazené. Nejvíce lidí chybí ve školství a rezortech vnitra, financí a spravedlnosti. Počet mrtvých duší je druhý nejvyšší za poslední tři dekády. Rekordní byl rok 2019. Před vypuknutím covidové pandemie tehdy státu chybělo 22 tisíc pracovníků.
Dalších deset miliard může nová vláda získat tak, že zarazí plošné zvýšení platů ve veřejné sféře o 1400 korun, které schválil končící kabinet Andreje Babiše (ANO) s dodatečnými úpravami pro učitele a zdravotníky. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO) má v návrhu rozpočtu na růst platů 9,8 miliardy korun. Téměř čtyři miliardy by pak opatření stálo kraje a obce, a 2,4 miliardy by ještě muselo dodat veřejné zdravotní pojištění.
Podle šéfky Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové stojí Česko zaměstnanci placení z veřejných peněz výrazně více než jiné státy. „V mezinárodním srovnání vydáváme 17,5 procenta HDP, přitom Rakousko jen 11 procent, a Německo dokonce 8,5 procenta. Z toho je vidět, jak je tuzemská státní správa přebujelá,“ uvedla Zamrazilová.
Dodala, že po očištění o takzvanou mezispotřebu české platové výdaje dosahují 11,2 procenta HDP. "Očištěný údaj ale stále představuje vyšší hodnotu než ve srovnávaných sousedních zemích," podotkla Zamrazilová.
Zároveň se rozevírají nůžky mezi příjmy pracovníků státu a firem. Průměrný hrubý plat ve veřejném sektoru v prvním pololetí letošního roku činil 43 232 korun. Oproti tomu průměrná hrubá mzda v soukromé sféře dosáhla 39 332 korun, plyne z Informačního systému o průměrném výdělku. Mnohem vyšší je i medián platů. Dosáhl 39 332 korun, zatímco medián mezd byl 32 590 korun.
Oproti Schillerové, která chtěla šetřit 0,5 procenta HDP ročně, by Zamrazilová úsilí o konsolidaci veřejných financí zdvojnásobila na jedno procento. To přibližně odpovídá cílům nové vlády. Otázkou je, zda si vystačí pouze se škrty ve výdajích, a nebudeme muset zároveň posilovat příjmy rozpočtu zvyšováním daní.
Kolik stojí státní zaměstnanci | ||
| Počet státních zaměstnanců (v tisících) | Celkové výdaje na platy (v miliardách korun) | |
| 2017 | 444,9 | 166,6 |
| 2018 | 453,4 | 187,0 |
| 2019 | 469,7 | 209,4 |
| 2020 | 475,4 | 227,1 |
| 2021 | 482,3 | 239,9 |
| 2022 | 489,2 | 254,4 |
Pramen MF, Návrh státního rozpočtu na rok 2022
