Na přednáškách bude zima, večer škola zhasne, pátek odpadá. Začíná extra úsporný semestr

Na přednášku ve svetru. „Při současných cenách energií bez adekvátního navýšení rozpočtu nebude možné zajistit provoz školy v rozsahu, jaký byl před nárůstem cen energií,“ říká mluvčí Vysoké školy ekonomické v Praze Věra Koukalová.

Na přednášku ve svetru. „Při současných cenách energií bez adekvátního navýšení rozpočtu nebude možné zajistit provoz školy v rozsahu, jaký byl před nárůstem cen energií,“ říká mluvčí Vysoké školy ekonomické v Praze Věra Koukalová. Zdroj: Vysoka skola ekonomicka

Od začátku výuky v říjnu do prosince se Univerzitě Karlově oproti předešlému roku zvýší náklady o zhruba osmdesát milionů, od října do března může nárůst činit až 210 milionů.
„Primárním posláním vysokých škol je poskytovat vzdělání studentům a naší prioritou je rozhodně udržet plnohodnotnou prezenční formu studia,“ říká mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.
VŠE doběhla smlouva na plyn, podle nové musí od října nakupovat za nevýhodné spotové ceny.
4
Fotogalerie

Kvůli drahým energiím překopou vysoké školy režim, na který byli doposud  akademici zvyklí. Spotřebovat stejně plynu a elektřiny jako dosud si nemohou dovolit. „Při současných cenách energií nebude možné bez adekvátního navýšení rozpočtu zajistit provoz školy v rozsahu, jaký byl před nárůstem cen energií,“ říká mluvčí Vysoké školy ekonomické v Praze Věra Koukalová. Ekonomové Univerzity Karlovy spočítali, že půlrok provozu školu vyjde až o 210 milionů korun dráž než v minulém školním roce. Krajním řešením pro vysoké školy může být přechod na distanční výuku, tomu však chtějí předejít. Že jde do tuhého, poznají studenti také na vyšším kolejném. 

Úspory hledají vysoké školy hlavně v nákladech na vytápění. „Jde především o snížení minimálních teplot pro vytápění učeben a kanceláří, výraznější snížení teplot na chodbách a v komunikačních prostorech,“ říká mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Škola zároveň začne opravovat topné systémy ve svých budovách, aby byly úspornější a fungovaly optimálně. Obmění také svítidla a zavede úsporný režim v nočních hodinách a o víkendech. Počítá se snížením spotřeby teplé vody.

Všechna opatření zaváděná Univerzitou Karlovou se týkají také jejích kolejí a menz. „Apelujeme na studenty i zaměstnance, že jim budeme opakovaně připomínat nutnost energeticky úsporného chování,“ říká Hájek.

VŠE chce uspořit až 25 procent energií

Vysoké škole ekonomické vypršel kontrakt na plyn a podle nového musí od října nakupovat za nevýhodné spotové ceny. Škola mění organizaci výuky, aby se prostory využívaly efektivněji, a omezuje čas provozu o víkendech, večerech a pátcích. Snaží se tak v nejvíce energeticky náročných prostorách dosáhnout úspor v řádu alespoň 25 procent spotřeby oproti předchozím letům.

Masarykova univerzita také nemá ceny energií pro další rok vyřešené, do letošního roku nakupovala energie na burze vždy na rok dopředu. „Možnosti nákupu energií na příští kalendářní rok se aktuálně řeší, přičemž bychom rádi využívali zastropované ceny pro veřejný sektor,“ vysvětluje mluvčí školy Radim Sajbot.

Podle interních propočtů školy se snížením teploty vytápění o jeden stupeň ušetří zhruba šest procent nákladů, neplatí to však lineárně pro další snižování teploty. „Proto jsme se v rámci univerzitní politiky pro hospodárný provoz rozhodli nepřetápět a šetřit zdroje i optimalizovat náklady. Běžné prostory, jako jsou kanceláře a učebny, vytápíme o jeden až dva stupně méně, tedy na 21 stupňů Celsia,“ říká Sajbot. Další opatření se týkají omezení chlazení, teplé vody nebo doporučení pro větrání a svícení.

UK připravuje plán na hybridní výuku, v budovách by se jen temperovalo

Od začátku výuky v říjnu do prosince se Univerzitě Karlově oproti předešlému roku zvýší náklady o zhruba osmdesát milionů, od října do března může nárůst činit až 210 milionů. V případě extrémně nízkých teplot je škola připravená také na jiná opatření, mezi která patří i hybridní výuka. V současné době probíhá příprava plánu na hybridní akademický rok 2022/2023.

Podle něj může škola ve chvíli, kdy vláda vyhlásí nouzový energetický stav, uvažovat o částečném převedení výuky na online. Místnosti by se poté vytápěly na doporučenou temperovací teplotu, tedy jen na tolik, aby v nich nezamrzala voda a nepopraskalo potrubí. „Prioritou vedení však zůstává v co největší možné míře zachování prezenční formy výuky,“ zdůrazňuje mluvčí Hájek.

Shodují se s ním také další vysoké školy. „Aktuálně hybridní či online výuku v plánu nemáme. Věříme, že situaci zvládneme i za zhoršených podmínek a studentům nabídneme výuku v plném rozsahu. Nicméně bude záležet na dalším vývoji cen energií i výši rozpočtu na příští rok,“ říká Koukalová z VŠE.

Drahé energie a zastropování cen:

Video placeholde
Drahé energie a zastropování cen • Videohub

Uzavření školy příliš energie neuspoří, vědí po zkušenostech z pandemie na  Masarykově Univerzitě. Během lockdownu škola na energiích ušetřila jen asi deset procent, proto raději volí jiná úsporná opatření. „Primárním posláním vysokých škol je poskytovat vzdělání studentům a naší prioritou je rozhodně udržet plnohodnotnou prezenční formu studia,“ doplňuje mluvčí Radim Sajbot. V krajním případě však jsou ochotni o hybridní či online výuce uvažovat.

Topit naplno bývalo levnější než zateplovat

Školy zároveň propočítávají, jak mohou snížit náklady na provoz do budoucna. Při levných energiích v posledních deseti až patnácti letech nebyly některé energetické úspory ekonomicky efektivní, říká mluvčí VŠE. „Zjednodušeně řečeno, ve starších budovách náročných technicky a památkově bylo levnější topit a svítit, než zateplovat a masově měnit světelné zdroje,“ říká Koukalová. Momentálně proto přistoupili k aktualizaci studie fotovoltaické elektrárny v jednom z kampusů.

Masarykova univerzita dlouhodobě pracuje na snížení energetické náročnosti. Některé budovy jsou vybaveny systémem BMS (Building Management System), díky kterému lze regulovat vytápění, a například stmívače automaticky regulují osvětlení prostor podle okolního světla. „Pedagogická fakulta disponuje fotovoltaickým systémem s výkonem 40 kWp, který byl v době spuštění největším systémem tohoto druhu na budově v České republice. Je napojený na vnitřní silnoproudou síť tří budov fakulty, přičemž na zřízení dalších fotovoltaických systémů se pracuje,“ říká Sajbot. Nově postavená budova Simulačního centra Lékařské fakulty využívá teplo z geotermálních vrtů.

Koleje jsou dražší i o 55 korun za noc

V důsledku nárůstu cen energií již školy zvedly kolejné. Univerzita Karlova přistoupila ke zdražení kolejí již v červnu, ceny se průměrně zvedly o devět procent. „Budeme se snažit přijmout taková úsporná opatření, aby zdražování pro nadcházející akademický rok nebylo nutné,“ říká mluvčí Univerzity Karlovy.

Na kolejích VŠE si studenti připlatí 55 korun za noc. Nárůst škola vypočítala na základě nejvyšší denní ceny plynu na burze na konci srpna a případný přeplatek se studentům vrátí na konci roku.