Praha před několika dny vylepšila svou městskou aplikaci, kde obyvatelé hlavního města najdou i volná sdílená kola a auta. Tahouny chytré komunikace jsou ale spíše menší obce a městské části.
Obce v současnosti nejčastěji se svými obyvateli komunikují pomocí webových stránek, obecních amplionů či sms. Stále častěji však města přicházejí s novými technologiemi, které umožňují i zpětnou vazbu. Obyvatelé mohou upozornit na nelegální skládku či rozbitou pouliční lampu, řešit parkování a leckde se i podílet na rozpočtu obce.
„Téma chytré komunikace radnice s veřejností je vnímáno v našich městech stále silněji,“ říká Petr Švec, ředitel Národní sítě Zdravých měst, která funguje v rámci mezinárodního programu Zdravé město pod patronací OSN. Podle Švece ale záleží především na schopnostech lidí na radnici. „Domníváme se, že Česká republika patří k evropské špičce v zavádění chytré komunikace obcí,“ míní ředitel Asociace moderně komunikujících občanů a starostů František Brož, podle kterého do chytré komunikace rychleji pronikly malé a střední obce.
Z více než šesti tisíc obcí používá chytré řešení přímé komunikace necelá desetina, odhaduje Brož, podle kterého jde o výrazný nárůst za poslední roky. Praha například v lednu obnovila zastaralou městskou aplikaci Moje Praha, která se dalších zlepšení dočkala v srpnu. Pražané ale častěji komunikují se svými městskými částmi.
Například Praha 6 už druhým rokem zkouší participativní rozpočet, kdy o využití pěti milionů korun rozhodují sami obyvatelé. „Bez vtažení veřejnosti do rozhodování o rozvoji veřejného prostoru nebude komunální politika v blízké budoucnosti vůbec možná,“ řekl místostarosta Prahy 6 Jan Lacina (STAN). Různé aplikace nabízí i další městské části.
Dál než Praha je v komunikaci středočeský Kolín, který dokonce loni vyhrál v soutěži o nejchytřejší radnici. Město zabodovalo hlavně s multifunkční Kolínskou klíčenkou pro děti, s Kolíňany ale komunikuje radnice také skrze vlastní aplikaci, která umožňuje jednoduše podávat podněty i upozornit na výstrahy v obci. "Šetří to především čas úředníků," říká starosta Kolína a poslanec Vít Rakušan (STAN). Obce za vývoj a údržbu chytrých řešení komunikace platí obvykle několik desítek tisíc až jednotky milionů korun ročně.
Místo vývoje vlastní aplikace se některé obce spoléhají na soukromé firmy. Například Mobilní rozhlas, který se spojil s dalšími projekty včetně portálu ZmapujTo, nyní používá zhruba 450 obcí. Službu využívá například Přibyslav, která k chytré komunikaci přistoupila po loňské vichřici Herwart, která ve městě skoro na dva dny vyřadila elektřinu a obec k občanům promlouvala jen skrze auto s amplionem. „Vnímám to jako doplnění krizového systému,“ řekl starosta Martin Kamarád (ODS) k nové aplikaci.
„Za poslední dva roky intenzivně sbíráme zkušenosti starostů a jsem přesvědčen, že díky chytré obecní komunikaci a tím efektivnějšímu řízení obce ušetří radnice řádově až miliardy,“ řekl ředitel Mobilního rozhlasu Ondřej Švrček, kterému radnice za roční licenci platí několik desítek tisíc korun. Kromě Mobilního rozhlasu nabízí chytrá řešení například společnosti Česká obec nebo Lepší místo.
Rozvoji aplikací mohou značně pomoci otevřená data, kterými města a obce disponují. Data o dopravě, ovzduší, školství i majetku mohou sloužit k vytváření interaktivních map či služeb, které se mohou doplnit městské aplikace.„Města si díky tomu často udělají pořádek ve vlastních datech, převedou je do digitalizované podoby, což otevře cestu k jejich sdílení,“ říká Lenka Kováčová, koordinátorka projektu Náš stát, naše data Nadace OSF. Zároveň upozorňuje, že města zdaleka neotevřela většinu svých dat a když ano, tak jsou často nekvalitní nebo neaktualizované. Otevřenosti dat také podle ní brání byrokracie a politické zájmy.
