Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby. Předělem mezi růstem a poklesem je hranice 50 bodů. Hlavní vliv na růst indexu měl v květnu rychlejší nárůst výroby, nových zakázek a zaměstnanosti. Zbývající složky hlavního indexu - dodací lhůty dodavatelů a zásoby vstupů na skladě - v květnu rovněž přispěly k růstu indexu, ovšem méně než v dubnu.
„PMI přichází vzápětí po oznámení překvapivě vysokých hodnot HDP za první čtvrtletí, kde ČR předběhla v růstu všechny ostatní země EU, a naznačuje, že na vysokém tempu růstu se v druhém čtvrtletí nic nezmění,“ uvedl vedoucí ekonom u společnosti Markit Trevor Balchin.
Našlápnuto k "relativně solidnímu růstu"
Květnová hodnota indexu tak ve své podstatě podle analytičky Raiffeisenbank Daniely Milučké jen potvrzuje domnění, že česká ekonomika má našlápnuto na relativně solidní růst i v druhém čtvrtletí letošního roku.
I podle hlavního analytika Generali Investments CEE Radomíra Jáče průzkum naznačuje, že tuzemský průmysl by měl i nadále pokračovat v solidních výkonech. „Rychlejší růst aktivity v průmyslu a v české ekonomice obecně by se měl dále pozitivně odrážet také na tuzemském trhu práce,“ uvedl.
