Měla to být úlitba tehdy vládnoucím sociálním demokratům, aby dále netlačili na zavedení sektorové daně. Za rok a půl od získání licence ale Národní rozvojový fond zastupující čtyři největší tuzemské banky stále do ničeho neinvestoval. Zlepšit fungování fondu chce současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
„Národní rozvojový fond má sloužit k rozvoji projektů, banky na to slíbily až sedm miliard. Už rok a půl ale čekáme na první projekt,“ uvedl Síkela. „Fond by přitom mohl pomoci třeba s posílením energetické bezpečnosti,“ dodal ministr, který s bankami tento týden jednal o zlepšení fungování fondu, a to i s ohledem na aktuální situaci. Síkela ve středu přislíbil až 66 miliard korun občanům a firmám na kompenzaci vysokých cen energií, zejména v rámci tzv. úsporného tarifu. Opatření ještě více napne státní rozpočet, který se propadá do hlubokého schodku.
Fond vznikl pod dohledem Síkelova předchůdce Karla Havlíčka (ANO), který loni na podzim ohlásil první dva projekty, do nichž měly banky investovat. Jednalo se o nákup dvaceti moderních vlakových souprav pro České dráhy za třináct miliard korun a výstavbu multifunkční arény v Brně za 3,3 miliardy korun. Na obou projektech se měl fond podílet dohromady částkou 3,6 miliardy korun. Jeden z projektů však podle informací bank už padl.
Brněnský magistrát chce totiž spolupracovat rovnou s rozvojovou bankou. „V současné době jednáme o podmínkách financování s Národní rozvojovou bankou v kombinaci s další komerční bankou. Snahou je vyjednat co nejvýhodnější podmínky,“ uvedla mluvčí magistrátu Anna Dudková.
České dráhy s odkazem na současnou situaci na železničním a finančním trhu připravují analýzu výhodnosti projektu. „Ta by měla být dokončena v horizontu týdnů. Na základě této analýzy se společnost rozhodne o dalším postupu,“ uvedl mluvčí drah Petr Šťáhlavský. V přípravné fázi je dalších zhruba osm projektů z oblasti dopravy a udržitelné mobility, energetiky, dostupného bydlení a kultury.
Banky považují fond za smysluplný. „Národní rozvojový fond i nadále představuje potenciál zapojení soukromých prostředků na financování společensky prospěšných projektů,“ uvedl mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek. „Koncept fondu stále považujeme za životaschopný. Je nicméně nutné vzít v úvahu, že příprava projektů Národním rozvojovým fondem není jednoduchý proces, neboť se zpravidla jedná o velmi komplexní projekty,“ dodal. Mezi další banky, které se mají na fondu podílet, patří ČSOB, Česká spořitelna a UniCredit Bank.
Kdo tvoří vládu České republiky:
Zástupci vládních stran se dlouhodobě netají kritikou fondu, který vznikl v roce 2019 na popud hnutí ANO. „Fond byla jen politická hra hnutí ANO vůči sociálním demokratům, kteří chtěli sektorovou daň,“ řekl poslanec za ODS Jan Skopeček. Sektorovou daň pro banky se nechystá zavést ani současná vláda Petra Fialy (ODS). Fond začal formálně fungovat začátkem loňského roku po získání licence od České národní banky.
