Národní ústav duševního zdraví shání peníze | E15.cz

Národní ústav duševního zdraví musí najít způsob, jak přežít bez dotací

Národní ústav duševního zdraví musí najít způsob, jak přežít bez dotací
Národní ústav duševního zdraví (NUDZ)
• 
ZDROJ: profimedia

Adéla Čabanová

Výzkumné centrum duševních chorob vybudované v Klecanech u Prahy bezmála za miliardu korun potřebuje po ukončení evropských dotačních programů nový zdroj příjmů, a to desítky milionů ročně.

Financování státního prestižního Národního ústavu duševního zdraví není v současné podobě udržitelné a je nejvyšší čas to řešit, vyplývá z rozsáhlé kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu. „Je nutné, aby se tím ministerstvo zdravotnictví co nejdříve zabývalo, a to zejména v tom ohledu, co bude po roce 2020, kdy ústav přijde o podstatnou část svých příjmů,“ uvedli kontroloři ve své zprávě.

Za dva roky končí dotační program určený pro udržení projektů vybudovaných z evropských dotací. Na národním programu udržitelnosti je v tuto chvíli ústav závislý. V roce 2016 z něj měl 27 procent všech příjmů a platil z něj zejména platy výzkumníků.

Na problém upozorňuje i vedení samotného výzkumného psychiatrického centra. Granty na výzkum sice dostává, vyřešená ale není podpora běžného chodu instituce jako takové. „Jen aby ústav nespadl, na udržení infrastruktury, aby bylo na úklid a topení, potřebujeme základní institucionální financování. Z grantu trávník neposekám. Ani nesmím,“ řekl deníku E15 ředitel NUDZ Cyril Höschl. „Stačilo by nám třicet procent,“ dodal Höschl.

Hlídáte si zdraví? Ušetříte až třetinu z pojistného

Ročně má ústav náklady zhruba dvě stě milionů korun. Od státu by tak potřeboval ústav asi sedmdesát milionů korun každých dvanáct měsíců. Zřizovatelem zařízení je ministerstvo zdravotnictví. Rezort poskytl organizaci zatím několik příspěvků a objednává si u něj také práci na reformě psychiatrie. Dlouhodobý plán podpory ale nemá.

Souběžně probíhají také debaty o tom, jak dál platit vědecká centra vybudovaná z evropských fondů. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace analyzuje jejich financování. „Protože jim v roce 2020 končí udržitelnost, zajímá nás, jakým způsobem tato centra hospodaří a jestli je stát bude dál podporovat,“ uvedl před časem premiér v demisi Andrej Babiš.

Ústav získal z evropského operačního programu Věda a výzkum pro inovace 700 milionů korun na stavbu a 200 milionů korun na rozjezd. Zaměstnává zhruba tři sta lidí. Svým vybavením a zaměřením je ojedinělou institucí ve střední a východní Evropě.

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!