„My preferujeme použití prostředků primárně z EFSF, to znamená z nástroje eurozóny. Mimo jiné proto, že je tam k dispozici ještě 90 procent objemů prostředků, které tento mechanismus má,“ řekl premiér. Naopak ve fondu EFSM je podle Nečase nyní jen 15 procent finančních prostředků.
„Zhruba 85 procent prostředků již bylo čerpáno a my jsme přesvědčeni, že by tady měla být nechána nějaká rezerva, protože tento druhý nástroj EFSM se týká i nečlenských zemí eurozóny. A protože těch je pořád dost i v EU, tak jsme přesvědčeni, že primárně by měly být čerpány prostředky z EFSF,“ dodal Nečas. Premiér budoucí úspěšnost plánu na záchranu zadluženého Řecka dnes nechtěl blíže hodnotit, nicméně podotkl, že podle jeho osobního názoru se „racionální“ neukáže.
ČR by se v případě svého možného zapojení nepodílela přímo na půjčkách Aténám, nýbrž na garancích z mechanismu EFSM. ČR sice eurem neplatí, ale EFSM se účastní stejně jako všech zbývajících 26 členských států EU. Případný podíl ČR na pomoci Řecku by měl podle ministra financí Miroslava Kalouska formu záruk za půjčky z fondu EFSM a činil by zhruba 3,5 miliardy korun. Češi by je ale museli do unijního rozpočtu dát jen za předpokladu, že by Řekové své závazky nezaplatili.
„Domnívám se, že pokud by se mělo rozhodnout o mezinárodní pomoci, mělo by to jít výlučně ze záchranného fondu eurozóny, nikoli ze záchranného fondu celé Evropské unie,“ řekl v pondělí Kalousek, podle kterého je Praha vůči možnému zapojení do zvažovaného druhého záchranného balíku pro Řecko zdrženlivá.
Ministři financí eurozóny se na začátku týdne v Lucemburku shodli, že Řecko bude potřebovat další záchranný padák a že by se do něj měli zapojit na dobrovolné bázi i soukromí investoři. Objem druhého záchranného balíku, který by měl doplnit současnou slíbenou pomoc 110 miliard eur a o němž se v současné době jedná, by se mohl podle neoficiálních odhadů pohybovat kolem 120 miliard eur (zhruba 2,9 bilionu korun).
