Ministerstvo financí to přičítá hlavně tomu, že před rokem získalo 21 miliard z Evropské unie. „Bez započítání těchto mimořádných a jednorázových finančních prostředků z programového období 2007 až 2013 by byl schodek dokonce meziročně nižší, a to o čtyři miliardy,“ uvedl Michal Žurovec z tiskového oddělení ministerstva.
Dalším důvodem letošního vyššího schodku je nárůst výdajů na projekty spolufinancované z evropských fondů o deset miliard. Na číslech se podepsalo i zvýšení výdajů na důchody o 41,5 miliardy nebo neinvestiční transfery krajům na platy učitelů v objemu přes pětadvacet miliard.
Listopadový schodek po očištění vlivu peněz z EU a finančních mechanismů byl 35,8 miliardy. Ve stejném období roku 2018 představoval takto očištěný výsledek deficit 17,3 miliardy.
Zaostává výběr daní
„Jde o nejhorší výsledek od roku 2014 a poměrně dramatické meziměsíční zvýšení schodku,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
Upozornil, že v rámci rozpočtu významně zaostává výběr daní. „Konkrétně zde proporčně k jedenácti měsícům roku schází více než 36 miliard,“ podotkl s tím, že největší výpadek nastal u daní z příjmů právnických osob, kde chybí zhruba 15 miliard. „Aktuální míra neplnění plánovaných příjmů prakticky nemá v posledních letech českého hospodaření obdoby,“ dodal.
„O výsledku rozhodnou investice v závěru roku, které pravděpodobně zopakují loňský skok na poslední chvíli,“ míní ekonom Komerční banky František Táborský.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci listopadu stouply meziročně o více než 101 miliard na 1,35 bilionu korun. Celkové výdaje stouply o 119 miliard na 1,39 bilionu.
