Až 15,2 miliardy korun by měla příští rok do státního rozpočtu přinést elektronická evidence tržeb, z toho 2,4 miliardy korun souvisí s jejím květnovým rozšířením na obory, které jí do této chvíle nepodléhaly. V následujících letech by měla do rozpočtu přinést ještě více. V roce 2021 by to mělo být 19,2 miliardy korun a v roce 2022 dokonce 20,5 miliardy korun.
Květnové rozšíření EET se bude týkat například řemeslníků, advokátů, účetních, lékařů nebo taxikářů. Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
Ministerstvo financí již dříve informovalo, že přínos EET za roky 2017 a 2018 byl 20,2 miliardy korun. Letos by do rozpočtu měla EET přinést 12,8 miliardy. Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno 190 tisíc podnikatelů, kteří dosud zaevidovali 12,4 miliardy účtenek.
V souvislosti s rozšířením EET se také na návrh vlády do nejnižší sazby DPH přesune například vodné a stočné, stravovací služby, úklidové práce nebo domácí pečovatelské služby, které dosud spadají do sazby 15 procent. Do nejnižší sazby novela EET zařadila také opravy oděvů, obuvi, kol nebo kadeřnické služby, které jsou v základní sazbě 21 procent. Stejně tak se z nejvyšší do nejnižší sazby přesouvá točené pivo. Novela také obsahuje přesun audioknih a elektronických knih do desetiprocentní sazby DPH z nynějších 21 procent.
Opoziční ODS a Piráti se chtějí kvůli novele zákona, která obsahuje rozšíření EET obrátit na Ústavní soud. Občanští demokraté navíc slibují, že pokud se dostanou do vlády, zákon o EET zruší. Vláda a koaliční strany naproti tomu hájí EET argumenty o narovnání podnikatelského prostředí a o lepším výběru daní. „EET už nikdo nikdy nezruší, je nedílnou součástí naší ekonomiky. Bylo nezbytné EET dotáhnout, jinak by snaha narovnat podnikatelské prostředí zůstala na půli cesty,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Letos schválená novela zákona o EET především reagovala na předloňské rozhodnutí Ústavního soudu, který část zákona zrušil. Kvůli tomu bylo také odloženo rozšíření EET.
Schillerová dále informovala, že finanční a celní správa letos do 24. listopadu provedla 59 647 kontrol kvůli EET. Za celý loňský rok to bylo 82 754 kontrol. Průměrná výše pokuty při porušení EET je podle ní 10 627 korun, přičemž nejvyšší udělená pokuta byla 400 tisíc korun. Nejčastějším prohřeškem je nezaslání údajů do systému EET, nevystavení účtenky a nenahlášení provozovny.
Celkové výdaje státního rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na příští rok 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. Schodek má být 40 miliard korun.
