Praxe, že pokud se zákonodárce dopustí trestného činu a Senát či sněmovna ho odmítnou vydat k vyšetřování, nebude moci být za svůj skutek do konce života stíhán, tedy pokračuje dál.
Hlasování Senátu je o to překvapivější, že Poslanecká sněmovna novelu v únoru hladce schválila 156 hlasy. Vliv na výsledk v Senátu mohlo mít ovšem i to i to, že z celkem 81 senátorů 33 chybělo. Proti hlasovalo deset členů horní komory a 11 se hlasování zdrželo. Z ODS byli pro omezení imunity jen dva ze 16 přítomných, z ČSSD naopak bylo pro 19 z 23 přítomných. Jak který senátor hlasoval, se podívejte ZDE.
Senátoři kritizovali mimo jiné „salámové“ úpravy ústavy. Návrh také neřešil mandát odsouzeného zákonodárce. Senát navrhl tuto úpravu ve své obsáhlejší novele ústavy už v roce 2001, kterou také rušil doživotní imunitu. Odmítla ji naopak sněmovna.
Kubera: Počkají si na nás
Zástupkyně předkladatelů, poslankyně Kateřina Klasnová (VV) označila před senátory rozsah imunity za anomálii, která zakládá nerovnost lidí. Předloha, pod níž jsou podepsáni představitelé všech sněmovních stran, ale sklidila z úst řečníků hlavně výtky.
„Návrh neříká nic jiného než to, že všechno je, jak bylo, jen si na vás počkají,“ uvedl Jaroslav Kubera (ODS), podle něho by bylo čistší zrušit imunitu úplně. Podle jeho stranického kolegy Miroslava Škalouda má imunita svůj význam; předloha prý nemůže plnit svůj účel. Senátor ODS Tomáš Töpfer poznamenal, že bude pro zrušení imunity, až v Česku nebude „justiční mafie“ a budou neovlivnitelní státní zástupci a policisté.
„Jde o další populistický návrh,“ přidal se kritikům Vladimír Dryml (ČSSD). Imunita podle něho zákonodárce chrání před šikanou vládní moci. „Kriminalizovat politiky dostane v Česku zelenou,“ řekl.
"Jsme snad nadlidé?"
Slyšet se nechali i zastánci novely. „Napomůže to zvýšení důvěry občanů k parlamentu,“ řekla místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). Podle předsedkyně klubu TOP 09 a Starostů Soni Paukrtové zákonodárci nemohou mít vyšší imunitu, než bude mít přímo volený prezident. „Jsme skutečně nadlidi, kteří potřebují něco více než normální lidi?,“ tázal se také předseda poslanců ČSSD Petr Vícha.
Novela měla od příštího roku zrušit dosavadní praxi, podle níž je trestní stíhání poslance nebo senátora v konkrétní kauze navždy vyloučeno, pokud to sněmovna nebo Senát odmítnou. Podle tvůrců novely je takovéto privilegium nedůvodné.
Nadále mělo platit, že zákonodárce není možné trestně stíhat v jeho funkčním období bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by podle předlohy nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně to mělo platit pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní parlamentní komora.
