Nepovedený návrh? Odbory i kraje se bojí zhoršení sociálních služeb

předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása

předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása Zdroj: ctk

Služby v soukromých zařízeních pro seniory se financují obdobně jako ve veřejných. Klient jim dávácelý svůj příspěvek na sociální péči a platí 11 500 korun měsíčně za ubytování a stravu. Soukromí provozovatelé ale zpravidla nedostávají dotace od kraje ani města, zato vybírají doplatek od klienta. Obvykle to je do deseti tisíc korun měsíčně.
Václav Krása
Prezident Miloš Zeman s Václavem Krásou, předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením
Michaela Marksová a Bohuslav Sobotka
Michaela Marksová Tominová
6
Fotogalerie

Péče o ohrožené děti, služby pro umírající a hrazení individuální asistence jsou hlavní sporné body velké novely sociálních služeb.

Novela, která měla zjednodušit systém sociálních služeb, aby byl pro klienty přehlednější, si vysloužila přes 400 stran připomínek. Stažení a přepracování návrhu žádají odbory, poskytovatelé sociálních služeb i kraje, které jich velkou část zřizují. Zaznělo to včera na semináři ve sněmovně.

„Návrh zákona považuji za velmi nepovedený,“ uvedl Václav Krása za Národní radu osob se zdravotním postižením. „Jak ubývá čas do voleb, tak kontroverzní zákon do konce volebního období nemůže být schválen,“ dodává Krása.

„Věřím, že většinu rozporů dokážeme vypořádat,“ uvádí za ministerstvo práce a sociálních věcí ředitel odboru sociálních služeb David Pospíšil. Návrh vzbudil obavy především o stabilitu péče o ohrožené děti. „Do oblasti ochrany dětí přinese novela chaos, my potřebujeme stabilizaci,“ prohlásil Krása.

Podle Pospíšila je za tím nepochopení návrhu. Změna se má týkat takzvaných zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jako jsou Klokánky. Tam se umisťují nanejvýš na několik měsíců děti v akutním ohrožení. Novela má za cíl zjednodušit fungování zařízení, dnes formálně spadají pod několik různých druhů služeb a nemají samostatnou kapitolu.

Kritiku také sklízí bod, který má začlenit mezi sociální služby paliativní péči pro umírající. Podle Marcely Luskové z Asociace poskytovatelů sociálních služeb to není vhodné. „Hospice jsou organizace poskytující zdravotní službu. Není vhodná doba zatěžovat systém sociálních služeb novou službou,“ uvedla Lusková.

Podle ministerstva sociálních věcí se ale o žádnou novou zátěž nejedná. „Paliativní péči už dnes zařízení sociálních služeb poskytují, ať už domovy pro seniory nebo domovy se zvláštním režimem,“ oponuje Pospíšil. „Zdravotní úkony by se stejně jako dnes hradily ze zdravotního pojištění,“ vysvětluje.

V návrhu se také řeší, jak uhradit individuální 24hodinovou asistenci těm, kteří ji potřebují. Stávající příspěvek na péči na ni nestačí ani v nejvyšším stupni závislosti. Nejvyšší příspěvek na péči činí 12 tisíc korun měsíčně. Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo s tím, že by mohla být tato služba speciálně dotována, pokud na ni klient nemá.