Nízké výnosy penzijního spoření, především takzvaných transformovaných fondů, odrazují mladé lidi od spoření na stáří. Dokládají to údaje o věkové struktuře střadatelů, v nichž převládají čtyřicátníci a padesátníci. Národní ekonomická rada vlády (NERV) vyzvala kabinet, aby nastavená pravidla podrobil analýze a navrhl kroky pro zvýšení výnosnosti fondů. Penzijní společnosti jsou změnám nakloněny. Ministerstvo financí vybere z návrhů poradního týmu ty, které je možné do sněmovních voleb v příštím roce uvést do praxe, nebo alespoň rozpracovat.
„Vítáme aktivity vedoucí k takovým úpravám, které by uvolnily špatně nastavená zákonná omezení a svěřené prostředky klientů mohly být investovány výhodněji,“ uvedl mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček. Analýza navrhovaná NERV by podle něj potvrdila, že největší brzdou je zákonná povinnost vynakládat peníze lidí tak, aby investice v žádném jednotlivém roce neměla záporný výnos. V případě nepříznivého vývoje je pak další povinností penzijních společností doplnit kapitál daného transformovaného fondu ze svých prostředků.
Závěry NERV tyto bariéry potvrzují. Způsob regulace penzijních fondů je podle rady problematický a využití úložek střadatelů není dostatečně smysluplné. Proto je nutné rozvázat správcům fondů ruce. „Navrhujeme provést analýzu možných kroků k odblokování produktivnější investiční aktivity penzijních fondů,“ uvedl NERV. Zároveň předložil náměty na změny.
Jde mimo jiné o obecnou úpravu regulace penzijních fondů, aby mohly investovat s vyšší přidanou hodnotou. Jako příklad uvádí vládní poradci kanadské nebo australské fondy, jež patří mezi hlavní investory do infrastrukturních projektů. Další země se pak podle NERV zaměřují na strategie, jak pomocí fondů podpořit růst lokálních ekonomik. Třeba Velká Británie se chystá fondy přimět k tomu, aby vynakládaly alespoň pět procent finančních prostředků do startupů.
SPECIÁL: Jak se zajistit na stáří?
Připravili jsme pro vás sérii prémiových článků, jak si zařídit bezstarostný důchod, ať už je vám dvacet nebo padesát. Pokud ještě nepatříte do e15 komunity, staňte se jejím členem a odemkněte si přístup k exkluzivnímu obsahu, jak investovat a spořit na stáří a čeho se při cestě k nezávislosti vyvarovat.
VŠECHNY ČLÁNKY, KTERÉ JSOU SOUČÁSTÍ TÉMATU, NAJDETE ZDE
Také česká vláda připravuje nástroje, jak pro výstavbu dálnic nebo železnic získat více zdrojů. Jedním z řešení má být zapojení soukromých penzijních fondů. Umožnit jim to má nový zákon o Národní rozvojové bance, jehož vznik řeší pracovní skupina zahrnující odborníky ministerstev dopravy a financí a této banky. „Národní rozvojová banka by navázala různé zdroje financování a poskytovala je pro strategické investice. Penzijní fondy by měly zajištěný výnos, úrok by byl garantovaný státem, pro který by to mohl být výhodný zdroj prostředků,“ řekl e15 ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Další změnou by podle NERV mohlo být rozdělení na konzervativní a dynamičtější produkty. „Ambicí u debat o budoucnosti transformovaných fondů by mělo být hledání cesty, jak jejich klienty motivovat k přechodu do účastnických fondů. Úpravy v rámci transformovaných fondů, jejich dělení na různé typy a podobně, by ale mohly být spíše kontraproduktivní,“ míní Sedláček.
NERV také doporučuje snížení státní podpory transformovaných fondů nebo limitování výše poplatků pro jejich správu. „Velká většina prostředků v rámci třetího důchodového pilíře, tedy zhruba 460 miliard korun, je uložena v transformovaných fondech. Jejich regulace zaručující zhodnocení prostředků, tedy takzvanou kladnou nulu, vede v každém roce k orientaci na nákup státních dluhopisů, což omezuje potenciál jiných prorůstových investic,“ píše NERV. Poplatky v transformovaných fondech navíc dosahují 25 až 85 procent výnosů.
V tomto směru by ale byly penzijní společnosti opatrné. „Omezení státní podpory by pravděpodobně motivovalo část účastníků k přechodu do doplňkového penzijního spoření, ale mohlo by vést i k nezamýšleným efektům. Jedním z nich by mohl být úplný odchod občanů ze systému,“ varoval Sedláček.
Z vybíraných poplatků pak hradí penzijní společnosti nejen správu fondů a jejich veškeré náklady, ale i poskytování výnosové a kapitálové garance účastníkům. Omezení poplatků by podle penzijních společností velmi pravděpodobně vedlo k dalšímu zkonzervativnění investic v transformovaných fondech a ještě nižším výnosům pro účastníky.
V penzijních fondech si aktuálně spoří zhruba 4,27 milionu lidí, z toho 2,5 milionu lidí má peníze uloženy v transformovaných fondech, do nichž už v současnosti nelze vstupovat. Ostatní lidé mají peníze ve výnosnějších účastnických fondech. Celkem tyto fondy spravují 589,8 miliardy korun.
Vedle úprav důchodového spoření navrhl NERV dalších 36 konkrétních opatření vedoucích k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Týkají se třeba vyhodnocování efektivity veřejné správy a také poskytnutých dotací, zpružnění trhu práce nebo daňových odpočtů pro firmy, které investují do vědy a výzkumu. „Vláda vybere ty, které je možné uskutečnit ještě v průběhu druhé poloviny volebního období, nebo je možné jejich realizaci do konce mandátu této vlády alespoň zahájit,“ uvedl Petr Habáň z tiskového oddělení ministerstva financí. Opoziční hnutí ANO návrhy poradního týmu obecně vítá. Soudí ale, že do sněmovních voleb v roce 2025 už zbývá málo času.
