Ke 30. září opustí svou funkci dosavadní ředitel Pražského inovačního institutu (Pii) Bohumil Kartous poté, co se na konci působení dohodl se správní radou organizace. Dozorčí rada navrhovala odvolání Kartouse už v červnu, ovšem správní rada, která tuto kompetenci má, to tehdy odmítla. Změna vedení Pii nastává poté, co si vedení pražského magistrátu nechalo vypracovat dva audity, které potvrdily a popsaly neprůhledné hospodaření organizace. Pii dlouhodobě kritizují opoziční politici z ODS a ANO. Vedení Pii pochybení odmítá.
Pražský inovační institut byl založen na začátku roku 2020 s cílem podporovat rozvoj inovací v hlavním městě. „Naší hlavní rolí je propojovat vzdělávání, veřejný prostor a podnikání v Praze. Jsme jediné centrum svého druhu v České republice, které se zaměřuje na rozvoj vzdělávání,“ popisuje organizace na webu své poslání.
Podobné organizace fungují v dalších regionech Česka, nejznámějším příkladem je Jihomoravské inovační centrum založené už v roce 2003.
Po celé dva roky fungování byl Pii závislý na dotacích z Evropské unie, vedení organizace dlouhodobě usilovalo o stabilní financování formou provozní dotace z pražského magistrátu. Z EU Pražský inovační institut získal na konkrétní projekty přes 70 milionů korun, které ovšem nejsou určeny jen na jeden kalendářní rok, jedná se o kumulativní částku.
Ovšem po dvou letech fungování se ukazuje, že organizace měla problémy s transparentním fungováním a dodržováním zákonů o zadávání veřejných zakázek. Tato zjištění vycházejí ze dvou auditů, které nechalo zpracovat vedení hlavního města a které má deník E15 k dispozici. Právě závěry auditů politici a lidé blízcí Pii označují za oficiální důvod konce Kartouse ve funkci ředitele.
„Ano, o jeho rezignaci jsem byl informován, ještě tak ale neučinil. Je teoreticky možné, že se to ještě změní. Podle mých informací ale má rezignaci v plánu,“ potvrdil předseda správní rady Pii Ivo Denemark, který byl nominován TOP 09. Rezignaci potvrdil i Kartous. Ve funkci ho dočasně nahradí Tomáš Lapáček, který dosud řídil projekt Prague Smart Accelerator.
Jeden ze zdrojů blízkých organizaci, který si nepřál být jmenován, jehož totožnost ovšem redakce zná, uvedl, že za koncem Kartouse může stát také působení v čele Českých elfů a jeho aktivismus. Kartous dlouhodobě vystupuje v médiích jako expert na boj proti dezinformacím. Tyto aktivity měly být „trnem v oku“ některých, zejména opozičních zastupitelů. Problémem bylo údajně i to, že nebyl ochotný dělat ústupky a s komunálními politiky nevedl diplomatický dialog.
„Chovali se jako opilí námořníci, nerespektovali skoro žádná pravidla ohledně zadávání veřejných zakázek, při utrácení veřejných prostředků se nechovali s péči řádného hospodáře,“ kritizuje například zastupitel Jakub Stárek (ODS), který byl ještě do června členem dozorčí rady organizace.
Z té ovšem odešel poté, co dozorčí rada odhlasovala, že by měl ředitel Kartous ve funkci skončit, nicméně správní rada, která má pravomoc ho odvolat, tak neučinila. „Správní rada v tu chvíli neměla jiného kandidáta, který by Pii vedl, a proto se rozhodla, že pověří Bohumila Kartouse, aby vyřešil připomínky auditní zprávy,“ zdůvodňoval to Denemark.
Při červnovém hlasování dozorčí rady o odvolání Kartouse hlasovalo pro pět členů rady, pouze jeden byl proti. V radě zasedají lidé na návrh politických stran, své zastoupení v ní mají opozice i koalice.
Nicméně o dva měsíce později, tedy v posledních dnech, se hlavní politické síly shodly, že by měl Kartous skončit. Podle dvou anonymních zdrojů byl jeho konec podmíněn přidělením provozní dotace pro Pii. Pokud by dosavadní šéf organizace nerezignoval, město by nepřikleplo částku kolem deseti milionů potřebnou pro stabilní provoz institutu. To potvrdil i radní pro oblast školství, sportu, vědy a podpory podnikání Vít Šimral, do jehož gesce Pii spadá. „Schválení provozní dotace je ze strany koalice podmíněno rezignací pana Kartouse,“ uvedl.
Kartous by měl podle oslovených politiků ze správní a dozorčí rady skončit zejména kvůli netransparentnímu fungování institutu. „Problém byl například ve zveřejňování smluv, ve veřejných zakázkách, ale i v takových formálních věcech, jako je způsob předkládání návrhů pro správní a dozorčí radu nebo příprava materiálů pro jednání města,“ upřesnil Denemark.
To potvrzuje i Jan Decker, který v dozorčí radě působí na návrh KDU-ČSL. „Kdyby to řídil manažer, tak by ten audit dopadl jinak. Byly tam manažerské chyby a bylo jich tam poměrně dost, jelikož to byl široký audit. Nebylo to o jednom problému,“ řekl Decker.
Vedení Pii pochybení odmítá. „Připomínky byly na základě požadavků auditu vypořádány a k nápravě většiny nedostatků už došlo. Pii ani Praze nevznikla v souvislosti s těmito nedostatky škoda,“ uvedla mluvčí Šárka Mrázová. Kartous se ke své rezignaci nyní nechtěl vyjadřovat.
Řešení ze strany Kartouse a vedení Pii ocenil Šimral. „Pochybení jsou již vyřešena, případně byla přijata opatření k tomu, aby se již nemohla opakovat,“ uvedl. Podle něj se v případě auditů, které upozornily na nesrovnalosti, nejedná ve státní sféře o nic nezvyklého. „Podíváme-li se na audity jiných organizací veřejné správy nebo třeba NKÚ, podobné auditní nálezy nejsou nijak výjimečné,“ uvedl. Odcházejícímu řediteli v odpovědích pro deník E15 vyjádřil díky.
I Denemark ocenil Kartousovo působení. „Ve stavu, ve kterém to přebíral, se mu podařilo rozjet velké množství projektů, bez něj by Pii nevydržel ani pár dalších měsíců, rozhodně se mu tam podařilo dostat zkušený tým. Bohužel pan ředitel neměl zkušenosti s fungováním městských institucí a už to nebylo udržitelné,“ popsal Denemark.
Většina oslovených politiků se nicméně shodla, že i přes zlepšené fungování přetrvávaly nedostatky. „Upozorňovali jsme průběžně na spoustu věcí, hodně lidí to otrávilo, a proto odešli. Koncem pana Kartouse to jen vyvrcholilo. Je to trochu škoda, že to tak probíhá,“ lituje Decker.
Mnohem kritičtěji vidí činnost Pii opoziční zastupitel Ondřej Prokop (ANO), který problémy ve fungování organizace dává za vinu pirátskému radnímu Šimralovi, pod jehož gesci Pii spadá. „Zásadním problémem je pirátské neřízení organizace z magistrátu a konkrétně gesčního radního Šimrala. Piráti v řízení Pii jasně ukazují rozdíl mezi transparentností ve výkřicích na sociálních sítích a reálném tutlání fungování organizace placené z našich daní,“ odepsal na dotaz deníku E15 Prokop.
Na kritiku Prokopa reagoval radní Šimral výčtem čísel týkajících se Pii. „Pražský inovační institut za jeho dosavadní dobu fungování, za pouhých 2 a půl roku, vyrostl z organizace se základním vkladem jeden milion Kč a jedním 12milionovým evropským projektem s 10 zaměstnanci do organizace s rozpočtem 180 milionů korun, financované z 85 procent z evropských fondů, se 40 zaměstnanci nebo dodavateli,“ popsal Šimral.
Budoucnost Pražského inovačního institutu je tak nejistá, ovšem všechny v Praze relevantní politické strany s jeho existencí počítají i do budoucna. Není tak příliš pravděpodobné, že by byl zrušen, k určitě revizi fungování ovšem zřejmě dojde, jelikož jednotlivé strany mají hrubé představy o tom, kam by měla organizace směřovat.
Prahu čekají v příštích letech velké změny
