Nezaměstnanost mladých opticky roste. Může za to sezonnost a změna metodologie
Česko má od března 2015 nejvíce nezaměstnaných lidí do 25 let, a to 13,7 procenta. Vyplývá to z červnových srpnových dat Eurostatu. Nárůst nastal od května nečekaně rychle, v lednu nezaměstnanost mladých dosahovala jen 7,2 procenta a v květnu 9,5 procenta. Kromě sezonních vlivů, kdy do kategorie nezaměstnaných vstupují absolventi, to patrně způsobila i změna metodologie statistického úřadu. Přibývá také absolventů základních škol, kteří se nedostali na střední školy.
Experti se shodují, že by zvýšenou nezaměstnanost u mladých příliš nepřeceňovali, do dat totiž v období léta vstupuje řada sezonních vlivů. „Ne, úřady práce neevidují zástupy mladých, kteří by zoufale hledali práci, naopak u nás stále poptávka po práci převyšuje nabídku, což je dobře vidět na růstu nominálních mezd a rekordně nízké nezaměstnanosti,“ vysvětluje ekonom Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal. „Práce je tolik, že firmy zoufale koukají za hranice, takže si nemůžeme představovat, že by dnes mladí neměli kde najít práci,“ dodává.
Úřad práce letos zaznamenal nejvyšší podíl mladých nezaměstnaných v dubnu, jejich absolutní počet od ledna dokonce klesá. Ke konci července podle úřadu práce tvořili uchazeči o zaměstnání do 25 let 12,1 procenta z celkového počtu zájemců o zaměstnání, v červnu to bylo ještě o něco více, 12,4 procenta.
„V průběhu letošního roku se podíl mladých lidí do 25 let na celkovém počtu evidovaných uchazečů pohybuje mezi 12,8 procenta v dubnu a aktuálními 12,1 procenta v červenci. Jejich absolutní počet od ledna do července průběžně klesá,“ popisuje mluvčí ÚP Kateřina Beránková. I přesto ale jejich počet oproti předešlým letům roste, loni v červenci tvořili 11,2 procenta, zatímco předloni 10,9 procenta. Ve stejném období v roce 2015 to podle dat ÚP bylo 13,4 procenta.
Stroukal upozorňuje na změnu v metodologii. „Pokud jde o číslo zveřejněné Eurostatem, je to vychýlené pozorování v měsíční časové řadě, kde lze předpokládat vliv změny váhového systému,“ vysvětluje ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu Dalibor Holý bez dalšího upřesnění.
Sociolog Daniel Prokop upozorňuje, že základní školy absolvoval populačně silný ročník, ze kterého se část lidí nemusela dostat na střední školy. „Tito lidé se z části mohli zapsat na úřady práce, ale nechtějí pracovat a být nezaměstnaní, ale studovat, a příští rok se budou hlásit znova,“ vysvětluje Prokop.
Podle Stroukala není proto třeba se vysokým číslem nějak znepokojovat. „Snad s výjimkou toho, abychom měli dostatečné kapacity na středních školách, ať už veřejných, či soukromých. Dlouhodobě roste poptávka po vzdělání, to by nás nemělo překvapovat,“ dodává.
Podle statistických dat se zvýšil zejména počet dlouhodobě nezaměstnaných a počet mladých nezaměstnaných se základním vzděláním a středním vzděláním bez maturity, klesl ale počet nezaměstnaných vysokoškoláků. Důvodem mohou být podle personalistky z Katedry personalistiky na Fakultě podnikohospodářské VŠE Kateřiny Legnerové i vyšší nároky zaměstnavatelů, kdy na řadu pracovních pozic vyžadují maturitu.
„Na druhé straně to mohou být finanční důvody, kdy mladí nechtějí akceptovat nízkou mzdu. Problémem může být i nedostatek zkušeností,“ dodává Legnerová.
Přístup mladých k práci se v posledních letech mění, roste jejich zájem o lepší sladění práce a života. „To vše se děje a bude dít stále více a je to dobře. Nestalo se to ale skokově letos v červnu,“ podotýká Stroukal.
Legnerová upozorňuje i na to, že mladí lidé z takzvané generace sněhových vloček nejsou připraveni na překážky a problémy. Ve chvíli, kdy narazí na problém, ze zaměstnání odejdou.
„Na straně firem často chybí potřebný čas a ochotní zkušení kolegové, kteří se mohou nováčkovi v jeho adaptační době věnovat tak, aby se mladí cítili vítáni a přijímáni, což často očekávají. Tlak na výkon a efektivitu, nutnost samostatného řešení problémů a chybějící ochranná křídla rodičů představují pro mladé někdy tak velkou zátěž, že je to od práce odradí,“ tvrdí Legnerová.
V Česku je nejvíce nezaměstnaných mladých lidí za posledních více než osm let, říká Eurostat
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) August 2, 2023
Česko letos v červnu vykázalo nezaměstnanost mladých lidí ve věku do 25 let čítající 13,7 procenta. Vyplývá to z nově zveřejněných údajů Eurostatu. Na poměry posledního desetiletí jde o… pic.twitter.com/7Ij0J5gMhd
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda spatřuje problém také v nabídce pozic, které úřad práce předkládá málo kvalifikovaným lidem. „Nádeničina“ totiž mladé neláká, jak napsal na svém twitterovém účtu. Dodává, že citelný nárůst nezaměstnanosti mladých není projevem obecného zhoršování na trhu práce.
