Nová vláda bude podle Stanjury hospodařit v rozpočtovém provizoriu do března

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a její pravděpodobný nástupce v úřadu Zbyněk Stanjura (ODS)

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a její pravděpodobný nástupce v úřadu Zbyněk Stanjura (ODS) Zdroj: Reprofoto CNN Prima News

Podle Schillerové je úspora osmdesát miliard korun nereálná, aniž by nová vláda musela přiškrtit investice.
Stanjura předpokládá, že nový vládní kabinet Petra Fialy (ODS) bude hospodařit v rozpočtovém provizoriu až do konce března 2022.
3
Fotogalerie

Ministerstvo financí odhaduje v nové prognóze, kterou zveřejní v úterý, průměrnou inflaci pro rok 2022 na šest procent. V dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Kandidát na jejího nástupce Zbyněk Stanjura (ODS) v připravované vládě koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty předpokládá, že Česko bude hospodařit v rozpočtovém provizoriu do konce března příštího roku.

V poslední prognóze ze srpna počítalo ministerstvo financí s průměrnou inflací na příští rok ve výši 3,5 procenta. Schillerová také zopakovala, že zvyšování úrokových sazeb centrální bankou nebude mít na růst inflace vliv. Podle prvního místopředsedy ODS a kandidáta na ministra financí Zbyňka Stanjury je krok České národní banky (ČNB) oprávněný a pochopitelný. Upozornil, že vysoká inflace znehodnocuje úspory lidí a růst inflace podpořily kroky dosluhující vlády Andreje Babiše (ANO).

ČNB ve čtvrtek v rámci nové prognózy výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu centrální banky stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta. Ministerstvo financí i ČNB očekávají na počátku příštího roku inflaci až kolem sedmi procent.

Stanjura počítá s rozpočtovým provizoriem

Kandidát na ministra financí Stanjura (ODS) předpokládá, že Česká republika bude hospodařit v rozpočtovém provizoriu do konce března příštího roku. Podle něj je totiž potřeba na přepracování návrhu rozpočtu zhruba šest týdnů.

Stanjura dodal, že nová koaliční vláda má v plánu snížit výdaje rozpočtu o osmdesát miliard korun. Vláda Andreje Babiše schválila na příští rok schodek rozpočtu 376,6 miliardy korun.

Podle dosluhující ministryně financí Schillerové je úspora osmdesát miliard korun bez zaškrcení investic nereálná. Současně informovala, že v nové prognóze, kterou její úřad zveřejní v úterý, se počítá s větším růstem mezd, což přinese příští rok do rozpočtu zhruba 25 miliard korun navíc.

„Nebudeme používat manévr, že navýším příjmy a snížím schodek. Naším úkolem je snížit výdaje rozpočtu o zhruba osmdesát miliard korun. A co bude navíc, je bonus,“ uvedl k tomu Stanjura.

Pokud by Parlament rozpočet na rok 2022 neschválil do konce letošního roku, stát by začal hospodařit v takzvaném rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun, ministestvo financí i ekonomové ale nakonec očekávají schodek kolem 400 miliard korun.

Nová vláda by zrušila zvýšení platů

Pokud nynější kabinet ANO a ČSSD schválí zvýšení platů pracovníků státu a veřejné sféry o stejnou částku, nová vláda skládaná koalicemi Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty je zřejmě zruší, prohlásil také Stanjura. Podle něho není takový princip růstu platů spravedlivý. 

Návrh nařízení předpokládá, že všem zaměstnancům veřejných služeb a správy by se od ledna mohl navýšit základ výdělku neboli platový tarif o 1400 korun. Podle dřívějšího vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) by o růstu platů mohl kabinet rozhodovat ve středu. 

„Pokud vláda přijme socialistický návrh, že všem přidá stejně, tak já myslím, že ho zrušíme, protože není spravedlivý,“ uvedl Stanjura. V každé firmě nebo úřadu jsou podle něho zaměstnanci skvělí, průměrní a ostatní a návrh nařízení mezi nimi nerozlišuje. „Je plošné a vlastně je demotivační pro ty skvělé zaměstnance státní a veřejné správy. Problém není částka jako taková, ale ten princip,“ poznamenal Stanjura.

Přidání by si podle podkladů k navrhovanému předpisu vyžádalo z rozpočtu státu, samospráv a ze zdravotního pojištění asi 16 miliard korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku (IPSV) pracovalo ve státních a veřejných službách 652 100 lidí. Z údajů vyplývá, že je to téměř 19 procent všech zaměstnanců v Česku.