Návrh odmítá stále více zákonodárců. Podle nich je špatný, a volební rok navíc není na projednání vhodný. Proti předkladateli Martinu Komárkovi jsou i jeho kolegové z ANO.
Podpora poslanecké iniciativy v čele s mediálním expertem ANO Martinem Komárkem, která chce odpolitizovat rady České televize a Českého rozhlasu, slábne. Komárek spolu s advokátkou Hanou Marvanovou prosazuje, aby radní vybíralo 22 přesně stanovených nevládních organizací a jmenoval je předseda Senátu. Vznikly by i nové správní rady s rozsáhlými pravomocemi.
Po kritice obou veřejnoprávních médií začínají o novele pochybovat i zákonodárci, kteří se pod ni loni na podzim podepsali. Proti je většina členů volebního výboru Poslanecké sněmovny, jemuž Komárek předsedá. A podle dostupných informací také jeho stranický šéf Andrej Babiš. Důvodem je mimo jiné to, že mezi podepsanými je poslankyně Kristýna Zelienková, která vystoupila z ANO.
„Předloha je špatná, staví parlamentní demokracii na hlavu. Nyní může radní navrhovat prakticky jakákoliv organizace, když o tom přesvědčí poslance jako zástupce veřejnosti vzešlé z voleb. Pokud bych něco měnil, tak to, aby do výběru mohl více zasahovat Senát,“ uvedl člen výboru a dlouholetý pracovník rozhlasu Martin Kolovratník (ANO). Dodal, že rovněž nechce, aby bylo hnutí vnímáno jako „pátá kolona“ Marvanové.
Návrh nepodpoří ani další člen výboru Vladimír Koníček (KSČM). „Naše strana se od toho distancovala. Je to nedomyšlená blbost. Organizacím, které mají nominovat své zástupce do rad, chybějí vnitřní mechanismy na jejich výběr i odvolání. Navíc je minimálně třetina z nich ve střetu zájmů, protože se jako režiséři či producenti na výrobě pořadů obou médií podílejí,“ řekl.
Podobně začali smýšlet i ti, kteří jsou pod novelou podepsaní. Zatím si však přejí zůstat v anonymitě. „Udělal jsem chybu, měl jsem si to pořádně přečíst,“ zní nejčastější vysvětlení. Záměr Komárka a Marvanové, která zastupuje platformu Svobodu médiím!, jednoznačně odmítl předseda Legislativní rady vlády, ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Kromě sporného seznamu 22 privilegovaných organizací napadá to, že dolní komora parlamentu by měla o změně jednat ve volebním roce.
Novela se nedostala na program lednové schůze sněmovny a velmi pravděpodobně se neprotlačí do prvního čtení ani tento, ani další měsíce. „Jsou důležitější věci. Na projednání čeká asi stovka návrhů, některé přes rok i déle,“ poznamenal Koníček.
