Nový ministr Havlíček jedním tahem trojnásobně zrychlí čerpání evropských peněz

Premiér Bohuslav Sobotka navrhl 23. března prezidentu Miloši Zemanovi, aby se novým ministrem průmyslu stal dosavadní náměstek tohoto úřadu Jiří Havlíček (na snímku z 4. července 2012).

Premiér Bohuslav Sobotka navrhl 23. března prezidentu Miloši Zemanovi, aby se novým ministrem průmyslu stal dosavadní náměstek tohoto úřadu Jiří Havlíček (na snímku z 4. července 2012). Zdroj: ČTK

Jiří Havlíček, nový ministr průmyslu a obchodu
Online půjčky, ilustrační foto
Peníze, koruny
Nový ministr průmyslu Jiří Havlíček
Nový ministr průmyslu Jiří Havlíček
6
Fotogalerie

Kandidát na ministra průmyslu Jiří Havlíček si může odškrtnout první úkol, který mu dal premiér Bohuslav Sobotka. Během příštího týdne jeho ministerstvo zvedne tempo čerpání evropských peněz více než trojnásobně. Do Českomoravské záruční a rozvojové banky pošle 2,2 miliardy korun, které banka následně použije na bezúročné úvěry a úrokové dotace pro malé a střední firmy. 

Do konce března se tak vyčerpaná částka z operačního programu PIK (Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost) zvýší z nynějších 900 milionů korun na 3,1 miliardy. „Rázem budeme mezi nejlépe čerpajícími operačními programy,“ pochvaluje si Havlíček, který je zatím stále náměstkem pro řízení úřadu a do funkce ministra ho navrhnul premiér Bohuslav Sobotka. Před jmenováním se ještě sejde s prezidentem Milošem Zemanem.

Do konce roku ministerstvo slíbilo utratit z evropských peněz 12 miliard korun. „Teď máme vydána rozhodnutí k poskytnutí podpory za 17 miliard korun. Cíl 12 miliard korun na konci roku překročíme,“ tvrdí Havlíček.

Klíčový rok pro čerpání evropských peněz bude 2018. Do jeho skončení musí mít ministerstvo uzavřené smlouvy na poskytnutí dotací za 24 miliardy korun. Nově vypsalo výzvy, kde se soutěží až o 40 miliardy korun. „Zájem je velký, takže se nebojíme, že bychom těch 24 miliard korun nevyčerpali,“ dodává náměstek pro evropské fondy Tomáš Novotný.

Minimálně v oblasti energetických úspor ovšem zatím ministerstvo při rozdělování evropských peněz příliš úspěšné není. Z loňské výzvy zůstalo nevyužito zhruba pět miliard korun. Z miliardy korun, na které si mohly sáhnout teplárny na modernizaci svých zařízení, zůstalo ležet necelých 400 milionů korun.

Na rozdělení čeká také 14 miliard korun na budování sítí pro vysokorychlostní internet. „První výzvu vypíšeme do konce března na 11 miliard korun. Zbytek bychom měli rozdělit v podzimní výzvě,“ říká Havlíček.