Ministerstva právě nyní hledají ve svých dotačních programech ty, které zruší, aby naplnila ambiciózní plán vlády ušetřit až 55 miliard korun. Zkrácení dotací představuje největší část konsolidačního balíčku, který minulý týden kabinet Petra Fialy (ODS) představil. Přestože se mělo podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jednat zejména o neinvestiční dotace pro firmy, dopadne jejich rušení i na samosprávy nebo vědu a výzkum.
Největší díl mají přinést úspory na dotovaných poplatcích za obnovitelné zdroje, které má na starost ministerstvo průmyslu a obchodu. Původně chtěl rezort uspořit 18 miliard korun tím, že přestane poplatky dotovat v plné výši, ale stejně jako před vypuknutím války na Ukrajině by se na nich znovu podílel stát i zákazníci, tedy domácnosti a firmy. Rezort pod vedením Jozefa Síkely (STAN) však vzal nakonec zpátečku.
„Základem úspor bude změna mechanismu proplácení provozní podpory za podporované zdroje energie, který upravíme tak, aby se platby nepřenesly na domácnosti,“ opravil původní vyjádření Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva. Stanjura později uvedl, že by se mohl poplatek z větší části úplně zrušit, aby ho neplatil nikdo, ani stát, ani spotřebitelé. Další miliardy chce ministerstvo uspořit na dotacích pro oblast průmyslu a energetiky, dále ve výdajích na zahlazování následků těžebních činností a výdajích na vědu a výzkum.
O dotace přijdou i samosprávy. Krajům se opět sníží státní příspěvek na výstavbu a opravy silnic druhé a třetí třídy ze šesti miliard korun na čtyři. Zvýšení příspěvku přitom před lety provázelo těžké vyjednávání. Ministerstvo dopravy chce také ušetřit ve výdajích Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic.
„Definitivní podobu těchto úspor nyní připravujeme. Je důležité zmínit, že tolik potřebné investice do dopravní infrastruktury tím nebudou dotčeny,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka, podle kterého bude muset rezort ušetřit na dotacích šest miliard korun. Úpravu dotací chystá i ministerstvo pro místní rozvoj, které vypisuje programy zejména pro obce. Úspory by se nicméně neměly dotknout dotací na rozvoj bydlení a chudších regionů.
Hlavní motivací vlády bylo přitom podle vyjádření Stanjury uspořit na národních dotacích pro firmy a podnikatele. „Zapomněli jsme na původní význam dotací, ty mají pomáhat snižovat a vyrovnávat rozdíly mezi regiony. Ne dát vzniknout novému dotačnímu byznysu,“ řekl minulý týden ministr.
Výzvu nicméně vyslyší ministerstvo zemědělství. „Zemědělský rezort uspoří v příštích dvou letech přes deset miliard korun, omezeny budou především neinvestiční dotace,“ uvedl tiskový mluvčí rezortu Vojtěch Bílý. „Zrušen bude v příštím roce dotační program Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu,“ upřesnil.
Tento dotační program už začátkem roku zkritizoval Nejvyšší kontrolní úřad, podle kterého ministerstvo dotovalo zejména velké zpracovatelské firmy s desetimilionovými až stamilionovými zisky, ačkoliv podpora měla směřovat přednostně malým podnikům. Rezort v rámci programu během čtyř let vyplatil velkým firmám 1,7 miliardy korun.
Zrušení státních dotací nebude zřejmě vždy jednoduché. Některé národní dotace totiž doplňují ty evropské a změny způsobu kofinancování by musela schválit Evropská komise. V praxi to bude znamenat, že si obce či firmy, které budou chtít dosáhnout na evropskou dotaci, budou muset zřejmě připravit více vlastních zdrojů.
