Milada Horáková se letos stala symbolem možná výraznějším než dřív | E15.cz

OBRAZEM: Milada Horáková se letos stala symbolem možná výraznějším než dřív

ČTK, msz, snk

Letošní vzpomínkovou kampaň Jdu s hlavou vztyčenou, která přibližuje osud Milady Horákové, zahájila už ve středu u památníku obětem komunismu na pražském Újezdě iniciativa Bez komunistů. Postupně se přidávají i další organizace a instituce, které její odkaz oživují. Od justiční vraždy Milady Horákové, kterou nechal po vykonstruovaném procesu popravit tehdejší režim, uplynulo dnes 70 let. 

"Obecně se povědomí zvětšilo. Víc lidí než třeba před šesti lety ví, kdo byla Milada Horáková a jaký byl konec jejího života," říká Petr Marek z iniciativy Bez komunistů.

Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu.

Prohlédněte si fotogalerii:

Mandát po převratu v únoru 1948 na protest složila. Zatčena byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Politický proces v režii sovětských poradců začal 31. května 1950. Rozsudek padl 8. června. Horáková odmítla požádat o milost. Žádali ji pro ni světoznámé osobnosti, například Albert Einstein. Právnička byla oběšena 27. června.

Jako symbol boje proti komunistickému bezpráví vytvořila iniciativa "stužku na klopu". Skládá se z kousku provazu a trikolory. "Je to reálná připomínka reálné skutečnosti. Je vypovídající. Trápí nás, že hlas komunistů je rozhodující a závisí na něm kroky vlády. Komunisté se nezřekli minulosti. Zvěrstva se odehrála. Nesmíme připustit, aby se to znovu opakovalo," uvedla Rut Kolínská, zakladatelka hnutí mateřských center, která připomínky nelehkého osudu Horákové podporuje.

Letošní pietu za Miladu Horákovou silněji než dříve sdílí pražský magistrát. Včera v metru zazněla audiokoláž z procesu s Horákovou. Aktivní jsou v připomínce události také pražská muzea a galerie. 

Výročí připomíná i iniciativa Milada 70: Zavražděna komunisty. Připojit se k ní mohou radnice, instituce i obyvatelé měst. Ve dnech 26. a 27. června mohou vyvěsit černý prapor.

Na budovy a jiná místa mohou umístit plakáty s portrétem Milady Horákové. V Praze jsou k vidění na významných budovách, a to třeba na právnické fakultě či Národním muzeu, Karolinu, Rudolfinu či Veletržním paláci.

Podle Paměti národa bylo za komunistického režimu od roku 1948 do roku 1989 spácháno 248 justičních vražd. Milada Horáková byla jedinou ženou, kterou komunistická justice nechala z politických důvodů popravit.

Dalších 282 lidí zahynulo při pokusu o přechod hranice, nejméně sedm tisíc lidí pak ve věznicích. Kolem 250 tisíc lidí skončilo ve vězení a přes 20 tisíc v táborech nucených prací, na 60 tisíc osob muselo nastoupit v letech 1950 až 1954 k pomocným technickým praporům a k technickým praporům. Až 300 tisíc lidí emigrovalo, statisíce přišly protiprávně o majetek, nesměly studovat a pracovat ve svém oboru.

Deska v Praze připomíná Záviše Kalandru

Plaketa na domě v centru hlavního města nově připomíná filozofa a historika Záviše Kalandru, který byl odsouzen k smrti v zinscenovaném procesu s Miladou Horákovou. Tabulku dnes umístili zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Kalandrovi příbuzní jako součást projektu Poslední adresa, který upozorňuje na osudy obětí komunistického režimu. Právě byt v paláci Viktoria v Revoluční ulici byl posledním místem, kde Kalandra, od jehož popravy v sobotu uplynulo 70 let, žil před svým zatčením.

 

Autor: ČTK, msz, snk
 

Podpořte E15 v anketě Křišťálová lupa

Deník E15 byl nominován v anketě Křišťálová Lupa 2020 o nejlepší zpravodajský web v Česku. Podpořte nás svým hlasem - ZDE.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!