Nový ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se hodlá zasadit o to, aby v Česku nedocházelo k likvidaci některých tradičních sektorů, jako je například zelinářství nebo ovocnářství. Také je proti tomu, aby z Vysočiny zmizelo pěstování brambor. „Místním farmářům určitě budeme pomáhat. Nemám ale ambici, abychom byli téměř ve všem soběstační. Nežijeme v zadrátované zemi, jsme součástí otevřeného trhu Evropské unie,“ říká. Koho přesně se dotkne snížení dotací v zemědělství o více než deset miliard korun, vláda podle Výborného oznámí v září.
Jako politik jste respektovaný, odborníkem na zemědělství ale nejste. Chystáte se na diskuze s různými zemědělskými organizacemi?
To prostředí pro mě není úplně neznámé. Jako poslanec jsem se snažil maximálně jezdit po svém regionu, tedy po Pardubickém kraji, i po některých dalších krajích. Velmi často jsem navštěvoval i zemědělská družstva a rodinné farmy. Přicházím jako ministr, který si zakládá na komunikaci. Platí ale, že musí být oboustranná. Už ve dnech před mým jmenováním jsem se neformálně sešel se všemi významnými představiteli zemědělského sektoru a nastavili jsme si pravidla. Mám od nich vyžádané podklady k tématům, která se budeme snažit společně posouvat.
Nebyl to skok do neznámé vody?
Politik dokáže udělat mnohé pozitivní věci i v situaci, kdy není odborníkem na danou problematiku. Přestože nejsem právník, stal jsem se v roce 2017 členem ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny. Se svým týmem jsem se mimo jiné věnoval dluhové problematice. Jsem autorem Milostivého léta a hrdě se k tomu hlásím.
Už víte, kdo bude ve vašem týmu poradců?
Odlišuji širší poradní tým, kde budou zastoupeny profesní nebo nevládní organizace. Co se týče mého nejužšího týmu, kompletní ještě není. Čekají mě schůzky s některými lidmi. Ale prozradím alespoň dvě jména. Protože se vždy snažím rozhodovat na základě dat, která jsou relevantní a jsou součástí nějaké analýzy, bude mým blízkým poradcem ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Štěpán Kala. Výrazně komunikovat budu také se šéfem Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu Josefem Kučerou.
Jak chcete zlepšit komunikaci a v čem byl dosavadní přístup vašeho předchůdce Zdeňka Nekuly chybný?
Nechci hodnotit a vymezovat se vůči svému předchůdci. Má za sebou mnoho pozitivních věcí včetně zvládnutého českého předsednictví v Radě Evropské unie. Komunikační styl už ale měním, a to skrze média. Musíme propagovat ministerstvo zemědělství včetně potravinářství a lesního nebo vodního hospodářství jako moderní rezort, který má vliv na každou rodinu, na každého občana. Je to silové ministerstvo, které má na starosti i krizovou infrastrukturu. Nemám na mysli jen vodohospodářství, ale i potravinovou bezpečnost.
Co komunikace směrem k zemědělcům, ať už jde o malé farmáře, nebo velké firmy?
To je další a stejně důležitá rovina komunikace. Musím mít zpětnou vazbu přímo od všech aktérů, kterých je velké množství. Myslím, že zemědělský sektor nepůsobí úplně kompaktně. Jsou skupiny, které se vzájemně obviňují a často působí spíš jako konkurenti než jako ti, kteří usilují o pozitivní rozvoj českého zemědělství. To hodlám napravit a různé animozity otupit. Zároveň chci od všech slyšet jejich představy a hledat konsenzus, který budeme naplňovat.
Teď mě například čeká velká debata o novele mysliveckého zákona. Týká se Agrární komory, lesnictví. Rozhodně nedopustím, aby do sněmovny přišly návrhy změn paragrafů, o něž by se teprve tam střetly různé zájmové a lobbistické skupiny. Musíme se dohodnout už nyní. Samozřejmě musím komunikovat také se sněmovním zemědělským výborem a senátním výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu i s dalšími orgány. Platí to také o Evropském parlamentu, protože řada evropských předpisů má na české zemědělství velký vliv.
Chystáte se na komunikaci s řetězci?
Pokud směřujete k cenám potravin, nejsem ministr, který by dokázal určovat cenu mléka, masa nebo rohlíků. Ministerstvo zemědělství není ministerstvo cenotvorby. Na druhé straně mohu uplatňovat svůj neformální vliv, což budu dělat. Chci také využívat všechny kontrolní nástroje, které máme, ať už to je Česká obchodní inspekce, nebo Státní veterinární správa a další.
Pokud konsolidační balíček vstoupí od ledna v platnost, klesne DPH na potraviny o tři procentní body z 15 na 12 procent. Jako lidovci jsme velmi usilovali o to, abychom občany jen nezatěžovali, ale také jim pomohli. Zaregistroval jsem vyjádření šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy, který řekl, že ona tři procenta se musejí projevit na cenách potravin. Beru ho za slovo. V únoru si to jako ministerstvo zkontrolujeme, a pokud ceny neklesnou, budu se pana Prouzy ptát, proč jeho slib neplatí.
Jaké jsou vaše další priority?
Musíme pokračovat v obnově lesů. Jsem rád, že jen za loňský rok se podařilo osázet padesát tisíc hektarů, což je rozloha převyšující území Prahy. Je to přes 260 milionů sazenic nových stromků, z toho dvě třetiny tvoří listnáče, aby výsadba odpovídala klimatické změně. Hodlám také zúžit spolupráci s ministerstvem životního prostředí. Lesy a půda musejí plnit nejen funkci environmentální, ale i funkci hospodářskou a sociální. Vedle toho se bude vypisovat dotační titul na fotovoltaiku, která má být umístěna na střechách zemědělských budov. Měli bychom postupovat tak, že dokud na všech kravínech či skladových halách nebudou solární panely, nebudeme je dávat na pole.
Řekl jste, že chcete účinně podporovat zemědělce bez rozdílu. To znamená malé i velké, byť se v programovém prohlášení vlády klade důraz na podporu menších farem?
V době, kdy současná koalice přebírala vládu, bylo kyvadlo vychýleno směrem k zemědělským koncernům. Jako ministr budu maximálně spravedlivý. Nejde o to, jestli pšenici pěstuje rodinná farma nebo velké družstvo, které má stovky hektarů. Nutné je, aby evropská podpora i její kofinancování z národních zdrojů byly ve finále ve prospěch spotřebitelů. Tedy abychom měli zdravé, kvalitní, a pokud možno české obilí a další produkty pro výrobu potravin. A aby byly za přiměřené ceny.
Ve kterých komoditách by mohlo být Česko potravinově soběstačné?
Jsme výrazně soběstační v obilovinách, mléku nebo v hovězím mase. Opačná situace je u vepřového masa, u vajec jsme zhruba na osmdesáti procentech. Rozhodně nechci, aby v Česku docházelo k likvidaci některých tradičních sektorů, jako je například zelinářství nebo ovocnářství. Také jsem proti tomu, aby z Vysočiny zmizelo pěstování brambor, které k rázu krajiny patří. Místním farmářům určitě budeme pomáhat. Nemám ale ambici, abychom byli v otázce této komodity nebo téměř ve všem úplně soběstační. Nežijeme v zadrátované zemi, jsme součástí otevřeného trhu Evropské unie.
Byl byste pro omezení pěstování řepky, aby na polích rostlo něco jiného?
To záleží na rozhodnutí zemědělců. Nebudu ministrem, který určuje rozsahy osevních ploch.
Budete škrtat další dotace v rámci konsolidačního balíčku, nebo platí pro rezort zemědělství už ohlášených 10,2 miliardy korun?
To číslo platí. Přesné naplnění závazku ale budeme komunikovat společně jako vláda v září, šetřit na dotacích mají i jiná ministerstva. Je předčasné hovořit o tom, koho přesně se to dotkne včetně zemědělců. Také uspoříme pět procent na provozu ministerstva a dvě procenta na personálních výdajích, jak je stanoveno v balíčku pro ozdravení veřejných financí. V tom nevidím problém.
KDU-ČSL a také ODS byly proti uvalení spotřební daně na tiché víno. TOP 09, STAN a Piráti by ji naopak zavedli, občanští demokraté jsou ochotni o tom jednat. Změní se postoj lidovců?
Žádné nové návrhy koaličních partnerů neznám. Poměrně složitě jsme se o tichém vínu dohadovali v rámci debat o ozdravném balíčku. Součástí dohody bylo, že si do budoucna nezakazujeme debatu. Není pravda, že tiché víno není vůbec zdaněné, odvádí se z něj DPH. Vím, že zhruba sedmdesát procent tichého vína se dováží včetně nekvalitních produktů. To mě netěší. Jenže uvalit spotřební daň jen na dovozová vína není možné z důvodu společného trhu EU. Ve všech okolních státech, kde se tiché víno vyrábí, tedy na Slovensku, v Rakousku nebo v Německu, spotřební daň není. Proto nechceme znevýhodnit tuzemské vinaře.
Vylučujete jednání s koaličními partnery?
Jsem ochoten bavit se o jakémkoliv návrhu, to je úkol politika. Znovu ale říkám, že důvody pro nezavedení spotřební daně na tiché víno jsou jasné. Ve zdanění nevidím nic pozitivního.
Marek Výborný (47) Vystudoval historii a teologii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Byl učitelem dějepisu a později ředitelem pardubického gymnázia. V roce 2005 vstoupil do KDU-ČSL, o čtrnáct let později byl zvolen předsedou strany. Po sněmovních volbách v roce 2021 vedl poslanecký klub lidovců. Podílel se na přípravě programového prohlášení vlády Petra Fialy a také několika významných změnách zákonů. Týkaly se střetu zájmů, insolvencí či úprav volebních norem v souvislosti s nálezem Ústavního soudu v roce 2020. Je autorem iniciativy Milostivé léto, která pomohla tisícům lidí zbavit se dluhů. |
