Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty kritizuje vládu za to, že se odmítá podepsat pod Globální pakt OSN pro bezpečnou, legální a řízenou migraci.
Česká vláda, která usiluje o omezení nelegální migrace, lepší kontrolu hranic nebo boj proti pašeráctví, udělá podle zástupců konsorcia chybu, pokud dohodu nepřijme.
„Představa, že migraci vyřeší stát jednostranně nebo přinejhorším zavře hranice, je zcela odtržená od reality současného světa. Prosazování migračních priorit jakéhokoli státu vyžaduje řadu složitých bilaterálních vyjednávání, jež celosvětový rámec usnadňuje. Pokud chce česká vláda migraci reálně řešit, je třeba, abychom byli jeho součástí,“ říká Tomáš Jungwirth z konsorcia nevládních organizací, jehož součástí je například Člověk v tísni.
Odmítnutí navíc podle něj souvisí více s dezinformacemi, které se okolo dokumentu vytvořily, než s jeho reálným obsahem. „V současnosti těžko najdeme dokument, o kterém by panovalo tolik mýtů a nepravd, jako je právě Globální migrační kompakt. Mezi ty nejčastější patří, že zakotvuje lidské právo na migraci, že státům ukládá přijímat neregulérní migranty z Afriky a Blízkého východu nebo že je právně závazný a vymahatelný,“ doplnil Jungwirth.
Stejný názor zastává i šéfka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Za příklad agendy, které dokument věnuje podle jejího mínění dostatečnou pozornost, uvádí problematiku vyhošťování migrantů. „Například v čl.37 se mimo jiné uvádí, že státy mají realizovat rychlé, efektivní, bezpečné a důstojné návraty migrantů bez oprávnění k pobytu. Tato pravidla se samozřejmě aplikují především na nucené návraty,” vysvětluje Faltová.
Vláda ve středu oznámila, že o odmítnutí dokumentu rozhodne příští týden. Premiér Andrej Babiš (ANO) dohodu kritizoval už dříve s tím, že stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací. Výhrady k paktu měl i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
Text nezávazné dohody, která by měla zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, schválila OSN předloni. Dokument bude v prosinci oficiálně přijat v Marrákeši. Kromě zemí, které od něj ustoupily, mají výhrady k paktu také Polsko, Itálie či Japonsko.
