Vláda definitivně odpíská nejzásadnější vstřícné opatření vůči firmám, k němuž se zavázala ve svém programovém prohlášení. Snížení odvodů za zaměstnance alespoň o dva procentní body ze současných 24,8 procenta si stát z důvodu stamiliardových schodků státního rozpočtu, na nichž se podílí i rostoucí deficit důchodového systému, nemůže dovolit. Navíc vládní strany debatují o zvýšení odvodů pro živnostníky. Případný ústupek velkým zaměstnavatelům by vyvolal kritiku.
„V tomto volebním období nevidím prostor pro plošné snížení sociálního pojištění hrazeného zaměstnavateli za zaměstnance. Tím bychom chystanou konsolidaci veřejných financí z velké části vynulovali,“ řekl E15 šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS).
Pětice koaličních stran hodlá v dubnu představit opatření v příjmech a výdajích státního rozpočtu za 70 miliard korun, o něž má klesnout schodek. Pokud by vláda slib vůči podnikům dodržela, podle aktuálních odhadů ministerstva financí by inkaso pojistného kleslo o více než 40 miliard. O peníze by přišel takzvaný penzijní účet.
Vyškrtnutí vládních slibů má obsahovat upravené programové prohlášení kabinetu z ledna 2022, kde se píše: „Snížíme sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body, za předpokladu konsolidovaných veřejných financí.“
Vláda nyní podle Stanjury debatuje o tom, nakolik jsou všechny plány z programu za současné situace realistické. „To ale neznamená, že prohlášení úplně přepíšeme,“ dodal ministr.
Také šéf rezortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) míní, že snížení firemních odvodů je nerealistické. „Stát si nyní s ohledem na ekonomickou situaci nemůže dovolit další výpadek příjmů v řádu desítek miliard,“ uvedl.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj České republice doporučuje snížit povinné platby už patnáct let. Zatímco co v zemích OECD zaměstnavatelé odvádějí pojistné v průměru kolem 13 procent z hrubé mzdy zaměstnanců, v tuzemsku je to téměř 25 procent.
Největší změny v programovém dokumentu budou podle Jurečky v energetické a daňové oblasti. Ve své sociální kapitole neplánuje škrtat, chce se zaměřit například na zvýšení rodičovského příspěvku a příspěvku na péči. „To jsou dvě velmi zranitelné skupiny lidí, rodiče s malými dětmi a lidé s různými typy handicapů,“ podotkl ministr.
Revizi programu má kabinet schvalovat začátkem března, pak mají přijít na řadu úsporná opatření a základní parametry důchodové reformy. Na krocích vedoucích ke konsolidaci veřejných financí členové vlády pracují s experty jednotlivých koaličních stran.
„Předpokládám, že v průběhu dubna by mělo být jasné, kterým směrem půjdeme,“ řekl premiér Petr Fiala. Podle něj platí, že kabinet nechce zvýšit celkové daňové zatížení občanů. „Ale přemýšlíme nad tím, zda je daňový mix optimálně nastaven, zda ho nelze někde zjednodušit. Zda třeba u spotřební daně nemůžeme dospět ještě k spravedlivějšímu principu,“ naznačil možné varianty Fiala.
Součástí revize vládních závazků může být i zvýšení výdajů na armádu. Ve stávajícím programu se kabinet zavázal, že rozpočet ministerstva obrany dosáhne dvouprocentního podílu na HDP do roku 2025. Hovoří se však o tom, že tohoto minimálního objemu, který doporučuje NATO, by Česko mohlo dosáhnout už příští rok. Z plánovaných 130 miliard korun by si vojsko polepšilo o více než dvacet miliard.
Možné změny v programu vlády Energetická krize způsobená válkou na Ukrajině se promítne do nového energetického zákona nebo do aktualizace Státní energetické koncepce ČR, kterou má vláda podle původního harmonogramu předložit na konci roku. Základní parametry důchodové reformy včetně dalšího postupného zvyšování věku odchodu do penze zřejmě o jeden měsíc ročně. Nyní roste důchodový věk stejným tempem, v roce 2030 se však měl zastavit na hranici 65 let platné pro všechny. Limit se v dalších desetiletích pravděpodobně posune až na 68 let. Opatření, jimiž vláda sníží schodek státního rozpočtu o 70 miliard korun. Dvě třetiny této částky chce ušetřit ve výdajích, zbývající třetinu hodlá vygenerovat zrušením některých daňových výjimek nebo úpravou daně z hazardu podle škodlivosti jednotlivých druhů sázení. Zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP ročně už od roku 2024. Ministerstvu obrany by předpokládaný rozpočet ve výši 130 miliard korun vzrostl o více než dvacet miliard. |
VIDEO: Co nás čeká v roce 2023? Levnější byty i propad koruny
