Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) odmítl vydat českým europoslancům zprávu o vyšetřování padesátimilionové dotace pro Čapí hnízdo, kvůli níž chce česká policie stíhat premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka. Napsaly to dnešní Hospodářské noviny. Dokument mohou zveřejnit jen české úřady nebo Evropská komise, sdělil podle vyjádření poslankyně Evropského parlamentu Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) ředitel OLAF Nicholas Ilett.
"Ředitel OLAF Nicholas Ilett odpověděl, že mi zprávu ani její závěry nebo doporučení vydat nemůže. Zveřejnit ji podle něj může Evropská komise nebo české orgány," řekla dnešním Hospodářským novinám Šojdrová. Hodlá se proto obrátit na předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, že chce zprávu získat. Není podle ní problém respektovat, že některé části dokumentu mohou být neveřejné. "Ale třeba o závěry a doporučení stojím právě proto, že je to tak politicky citlivé," dodala.
Zprávu OLAF se snažil získat i další europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) či místopředseda Strany zelených Petr Kutílek. Se žádostí neuspěla ani česká média. Podobná kauza se podle HN stala minulý rok v Maďarsku, kam OLAF poslal zprávu o vyšetřování dotací pro budapešťské metro. Také Maďarům OLAF vzkázal, že případné zveřejnění je jejich věc a bruselský úřad do toho nehodlá zasahovat. Nakonec ale byla zpráva zveřejněna a je dodnes veřejně přístupná na internetu.
Babiše chce policie stíhat pro podezření z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie. Faltýnek je podezřelý z dotačního podvodu ve formě účastenství. O jejich vydání k trestnímu stíhání požádala policie loni v srpnu, poslanci k tomu svolili počátkem září. Stíhání bylo přerušeno po říjnových volbách, ve kterých Babiš a Faltýnek obhájili místa poslanců. Policie následně znovu požádala o jejich vydání ke stíhání, Sněmovna o žádosti dosud nerozhodla.
Doporučení ze závěrečné zprávy OLAF nyní zkoumá Evropská komise. České úřady zprávu zatím nezveřejnily. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se ale domnívá, že ministerstvo navrhne vyjmout farmu Čapí hnízdo z projektů financovaných z evropských fondů. Do konce týdne ministerstvo financí oznámí svůj postoj příslušným institucím.
Podobné situaci jako nyní Česko čelilo před časem také Maďarsko. Tamní kauza se týkala výstavby části budapešťského metra, jednoho z největších infrastrukturních projektů v zemi za posledních deset let.
V prosinci 2016 OLAF navrhl Evropské komisi, aby Maďarsko vyzvalo k vrácení téměř 300 milionů eur kvůli "závažných nesrovnalostem - podvodu a možné korupci". Maďarská vláda premiéra Viktora Orbána tehdy potvrdila, že zprávu úřadu OLAF obdržela, odmítla ji ale zveřejnit. Následně stejně jako v Česku vypukl na politické scéně o zveřejnění zprávy spor. Předseda maďarského úřadu na ochranu dat NAIH Attila Péterfalvi tehdy uvedl, že by zpráva měla být zveřejněna, neboť jde "o veřejnou informaci od prvního písmena do posledního", dodal ale, že by měl se zveřejněním zprávy vyslovit souhlas OLAF. Ten přitom uvedl, že o zveřejnění nerozhoduje on, ale národní orgány, které ji obdržely.
Maďarská vláda nakonec po zhruba měsíci od okamžiku, kdy zprávu obdržela, zveřejnila na počátku loňského února její anglické znění. Státní tajemník vlády Nándor Csepreghy tehdy zveřejnění doprovodil slovy, že nálezy úřadu OLAF jasně ukazují, že vinu za nesrovnalosti při výstavbě linky metra nese předchozí levicová vláda a bývalé vedení budapešťské radnice. Vyšetřování unijního úřadu se týkalo let 2006 až 2015. Do roku 2010 byla u moci vlády socialistů Ference Gyurcsánye a Gordona Bajnaie, od roku 2010 ale zemi vedl už Orbán.
