Zásadní ránu, co se týče personalistiky, by mohl konsolidační balíček uštědřit personalistům na úřadech a ve státních a příspěvkových organizacích. Avizované zrušení daňové výjimky pro benefity a také snížení fondu kulturních a sociálních potřeb by jim totiž vzalo jeden z nástrojů, jak alespoň částečně konkurovat soukromému sektoru. Ministerstvo financí nicméně rozporuje, že by opatření mohla jakkoliv ohrozit postavení státního sektoru na trhu práce.
Devadesát procent firem by podle Asociace malých a středních podniků přestalo benefity zaměstnancům nabízet, kdyby pro ně stát v rámci konsolidačního balíčku zrušil výjimku. Ohromující čísla zaměstnavatelů se ale pravděpodobně nenaplní v celé výši. Hlavně proto, že si to na napjatém trhu práce řada z nich nebude moci dovolit, pokud si chce udržet stávající zaměstnance a přilákat nové. Jenže to neplatí pro státní organizace, které omezují často striktní rozpočty a platové tabulky.
„Ztratíme konkurenční nástroj,“ řekl na konferenci Digitální Česko personální náměstek Fakultní nemocnice Bulovka Miloslav Vrána. Státní a příspěvkové organizace kromě klasických benefitů navíc doteď měly oproti soukromému sektoru, co se týče atraktivity pro zaměstnance, alespoň jednu výhodu – zmíněný fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP).
Ten tvoří dvě procenta z ročního objemu nákladů na mzdy. Nově by ale výše odvodů měla být pouze jedno procento a polovina by měla být využita na podporu penzijního spoření. Vláda tak navíc podle odborového svazu státních orgánů a organizací hodí zodpovědnost za stav veřejných financí na zaměstnance, zejména ty ze sektoru veřejné správy a služeb.
Z fondu například Bulovka poskytuje svým zaměstnancům bezplatná očkování, příspěvky na tábory nebo čerpání benefitů v Cafeterii ve výši deseti tisíc korun. „Je to dnes běžný standard a pomáhá nám být alespoň trochu konkurenceschopnými na trhu práce, protože při odměňování zaměstnanců se jinak musíme řídit tabulkovými platy,“ tvrdí Vrána.
„Zároveň návrh předpokládá zdanění benefitních výhod, což by v našem případě znamenalo, že bychom museli částku odpovídající benefitům o výši daně snížit. Nižší odvody do FKSP by nám neumožnily navýšit čerpání z tohoto fondu o předpokládanou daň,“ popisuje Vrána. „Konkrétně jde o to, že při využití benefitů ve výši deseti tisíc korun bychom museli z této částky odvést povinné odvody zaměstnavatele, které jsou ve výši zhruba 36 procent,“ doplňuje.
Nemocnice se nyní potýká také s tím, že neví, z jakých informací má při vyjednávání se svými čtyřmi odborovými organizacemi vycházet. „Máme mimo jiné uzavřenou kolektivní smlouvu, kde se počítá s tím, že budeme zaměstnancům poskytovat benefity v dohodnuté výši. Nevíme, jestli se v rámci konsolidačního balíčku budou ty rozpočty danit i ze strany zaměstnavatele a následně ze strany zaměstnance, čímž bychom se při vyplácení dostali z koeficientu deseti tisíc na pět tisíc. Zaměstnanci to libě neponesou,“ dodává Vrána.
Radši stravenky než důchod
Benefitů hojně využívají i ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN), a pokud by k avizovaným změnám došlo, museli by množství nabízených výhod snížit. „V tuto chvíli je ale ještě předčasné jakékoliv konkrétní stanovisko. Výrazně by se však zhoršilo postavení VFN v rámci trhu práce,“ popisuje náměstkyně pro lidské zdroje Ivana Smetáková.
O svoje postavení na pracovním trhu se ale podle připomínek ke konsolidačnímu balíčku obává i ministerstvo zahraničních věcí. Snížení mzdy i přispívání do fondu FKSP považuje za opatření, která by vedla k omezení motivačních nástrojů, k nízké atraktivitě pracovních nabídek ministerstva a zvýšené fluktuaci zaměstnanců.
V připomínkovém řízení kritizoval limitování využití poloviny fondu na penzijní spoření i Nejvyšší soud. „Jedná se o nahrazování důchodové politiky státu jinou formou ‚donucení‘ připívat na spoření na starobní důchod,“ připomíná ředitel správy soudu Roman Krupica. Někteří zaměstnanci podle něj přitom mají „radši stravenky než spoření na důchod“.
Navíc již nyní není situace, co se týče benefitů, ve státní sféře mnohdy ideální. Akademie věd poskytuje příspěvek na penzijní nebo životní pojištění nebo na stravování. „Z důvodu omezené a nedostatečné tvorby FKSP už nyní nezbývají prostředky na další benefity,“ vysvětluje ředitel kanceláře Akademie Věd Leoš Horníček.
Co se ale týká dopadu na zaměstnance, největší problém vidí Horníček v avizovaném snížení platů. Ministerstvo financí v přípravě státního rozpočtu na další rok totiž počítá s poklesem objemu prostředků na platy o čtyři procenta a snížení stupnic platových tarifů pro všechny zaměstnance veřejného sektoru o pět procent.
Ministerstvo financí se nicméně nedomnívá, že by státní sektor jako celek platově špatně konkuroval soukromému sektoru, a argumentuje tím, že minimálně od roku 2017 průměrný hrubý plat ve státní sféře převyšuje ten v soukromém sektoru. Připouští však, že u některých dílčích profesí, například IT, stát firmám často konkurovat nemůže.
„Opatření obsažené v konsolidačním balíčku týkající se zrušení daňové výjimky pro benefity a snížení FKSP je stejně jako celý balíček výsledkem jednomyslné shody všech stran vládní koalice za účelem nutné konsolidace veřejných financí. Nepředpokládáme, že toto opatření ohrozí konkurenceschopnost státu na trhu práce, protože zrušení daňové výjimky se týká všech zaměstnavatelů. FKSP není rušen, pouze snížen a představuje pouze jeden z celé řady zaměstnaneckých benefitů nabízených státem,“ dodává Filip Běhal z oddělení komunikace na ministerstvu financí.
