Opisování diplomky je podvod jako každý jiný, míní místopředseda Rady vysokých škol

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia

Politicky výbušným tématem posledních dní se staly absolventské práce jednotlivých ministrů. Kvůli opsaným pasážím svých závěrečných prací odstoupili ministři Taťána Malá (ANO) a Petr Krčál (ČSSD). Odborníci na vzdělávání i akademičtí pracovníci se přitom shodují, že se jedná především o ostudu jednotlivců, vzdělávací instituce nyní již nástroje k potlačení plagiátorství mají. 

„Tato kauza vrhá světlo především na vedoucí politické představitele a etiku jejich chování. Pro společnost mají být vzorem a opisování diplomek je podvodem jako každý jiný a nelze jej akceptovat,“ říká Tomáš Nigrin, předseda Akademického senátu Univerzity Karlovy a místopředseda Rady vysokých škol.

Právě společný reprezentační orgán českých univerzit má kauzu plagiátů rovněž řešit, Nigrin chce apelovat na rektory, aby nepolevovali ve snaze o zvyšování vnitřní kvality.

Ta je však podle něj například na Univerzitě Karlově dostatečná. „Ohrozilo by to univerzitu jako celek včetně například systémové akreditace na výuku celých vědních oblastí,“ říká k možným dopadům podobných případů.

Jak uvádí politolog z olomoucké univerzity Tomáš Lebeda, problémem jsou především starší diplomové práce, které ještě neprocházely důkladnou kontrolou skrze počítačový program. Ten dokáže odhalit opsané pasáže ze starších prací, přesně tak, jak se pak stalo u Malé i Krčála. V době, kdy však své práce psali, nebyl ale software tolik rozšířený. Univerzity rovněž sázejí také na kontrolu veřejnosti, mnohé vysoké školy mají absolventské práce svých studentů vystaveny na internetu, jak připomíná Nigrin.

V současnosti přitom nemusí být hlavním problémem vytváření plagiátů, které jsou díky technologiím snadno odhalitelné, ale spíše černý trh se akademickými texty, jak naznačují další odborníci. Na něm lze bakalářskou nebo diplomovou práci objednat, i přesto ale musí práce projít obhajobou.

„Učitel, který daného studenta zná, by měl tedy znát i jeho schopnosti a podle toho posoudit, zda byl schopen takovou práci samostatně vytvořit,“ uvádí Bohumil Kartous z informačního centra o vzdělávání EDUin. Podle Kartouse je ale problémem odosobněný přístup učitelů ke studentům na vysokých školách. Za něj mohou také mimopedagogické aktivity, které musí vyučující vykazovat.

Poukázal také na současné fungování vzdělávací soustavy, které údajně může vést k tomu, že se z titulu stává komodita. „Vzdělávací systém musí takovým lidem, kteří neprokazují akademické schopnosti, nabízet na terciární úrovni více prakticky zaměřené studium bakalářského typu. Akademicky, výzkumně, vývojově zaměřená studia jsou skutečně jen pro ty, kdo takovou kvalitu projeví,“ vysvětluje Kartous.

Inspirací by tak pro Česko mohly být především západní země. V souvislosti s politickým životem to uvádí i Tomáš Lebeda, podle kterého se například britští politici rekrutují z těch nejkvalitnějších univerzit, jako je Oxford a Cambridge. Situace v Česku je přitom podle něj opačná, což je vidět i na vzdělání českých ministrů současné vlády. „V anglosaských zemích existuje větší diverzifikace škol, od těch prestižních, jež mají produkovat vědeckou a výzkumnou elitu, po ty méně renomované, které plní účel sociálního stabilizátoru a profesní přípravy,“ upřesňuje Kartous.